Polsko, ale i Litva a Lotyšsko už několik let obviňují Bělorusko, že lidi z krizových oblastí zneužívá jako zbraně v hybridní válce proti Evropské unii. Migrační krize na polsko-běloruské hranici vrcholila od léta do zimy 2021, kdy se na běloruské straně hranice nahromadily tisíce lidí, kteří se často násilím a za přispění běloruských pohraničníků snažili dostat na polské území. Minsk obvinění odmítá.

(Nařízení) bude podepsáno ve středu (...) a ve čtvrtek vstoupí v platnost, řekl Mroczek v televizi TVN24 k obnovení nárazníkového pásma.

Zóna bude podle něj přes 60 kilometrů dlouhá a bude zavedena na dvou úsecích, kde byl zaznamenán nejvyšší počet pokusů o nelegální překročení hranice. Na většině území bude sahat asi 200 metrů do polského území, přičemž v Bělověžském pralese bude hluboká až dva kilometry.

Premiér Donald Tusk koncem května uvedl, že jeho vláda rozhodne o opětovném uzavření některých míst v oblasti kolem hranice s Běloruskem. Tento krok míní učinit v reakci na případ, kdy migrant pokoušející se přejít z Běloruska do Polska pobodal polského vojáka. Ten po několika dnech v nemocnici zemřel.

Nárazníkové pásmo, které bránilo v přístupu k hranici veřejnosti i humanitárním pracovníkům, zavedla původně v roce 2021 předchozí polská vláda vedená stranou Právo a spravedlnost (PiS). Krok tehdy kritizovaly neziskové organizace, podle nichž opatření bránilo snahám pomoci migrantům, včetně žen a dětí, kteří uvízli na hranici.

Bělorusko je blízkým spojencem Ruska, jehož vztahy se Západem jsou kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejhorší od konce studené války. Podle polského ministerstva obrany v současnosti polskou hranici chrání 6000 vojáků, 2000 příslušníků pohraniční stráže a několik stovek policistů.