Parlamentní volby se v Chorvatsku uskutečnily v dubnu, zvítězilo v nich Plenkovičovo středopravé Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Minulý týden oznámilo dohodu na vládní spolupráci s Vlasteneckým hnutím (DP), které je označované za krajní či populistickou pravici a je známé nacionalistickou a protiimigrační rétorikou. Pro vstup do vlády si vytyčilo řadu podmínek včetně té, že v koalici nesmí být hlavní strana srbské menšiny SDSS. Ta byla dosud Plenkovičovým spojencem a držela i jeden vicepremiérský post.

Vlastenecké hnutí přispěje k radikalizaci veřejného diskursu, nenávistné rétoriky a různých politicky nekorektních vyjádření vůči menšinám, především Srbům, řekl Jović, který v minulosti zastával také post poradce chorvatského exprezidenta Iva Josipoviče. Podle něj bude DP vyvíjet tlak na revizi školních učebnic, jakož i na ty, kteří se snaží kriticky hovořit o chorvatských zločinech z války v 90. letech, jejímž důsledkem byl odchod převážné části srbské populace z dnešního Chorvatska.

Vlastenecké hnutí se před volbami zasazovalo o omezení politických práv národnostních menšin v Chorvatsku, které mají ve 151členném parlamentu vyhrazeno celkem osm křesel. Jedno připadá také zástupci pro českou a slovenskou menšinu. Svého cíle se snaží DP dosáhnout mimo jiné pomocí vyvolání referenda.

Pro Chorvatsko by šlo o krok zpět, uvedl k tomu Jović s tím, že země se k ochraně národnostních menšin a své historické odpovědnosti vůči nim přihlásila již začátkem 90. let. Šlo také o závazek mezinárodnímu společenství, které tím podmiňovalo uznání chorvatské nezávislosti z roku 1991. Připomněl, že nejvíce by na omezení práv menšin politicky doplatila česká a další menšiny, které jsou početně tak malé, že by jiným způsobem nemohly dosáhnout na poslanecké mandáty.

Zdůrazňuje však, že tomuto vývoji událostí dosud brání vůči menšinám vstřícný premiér Plenković, ústavní soud, který již v minulosti podobné iniciativy odmítl, a rovněž čtyři poslanci menšin, kteří podle médií deklarují záměr podpořit novou Plenkovičovu vládu i s účastí Vlasteneckého hnutí. Jedním z nich je poslanec za českou a slovenskou menšinu Vladimir Bilek, který v dubnových volbách se ziskem 1764 hlasů získal svůj již pátý parlamentní mandát. Hlas minimálně jednoho zástupce menšin je nutný k tomu, aby vláda získala důvěru v parlamentu.

Na poli zahraniční a bezpečnostní politiky je podle Joviče možné očekávat zostření boje proti nelegální migraci, což byl jeden z hlavních programových bodů DP. Vyloučit nelze ani další nárůst napětí ve vztazích Chorvatska se Srbskem, které vedou spory mimo jiné o odpovědnost za válku v 90. letech.

Spoluvinu za opětovný nástup nacionalistů k moci klade univerzitní profesor a historik se specializací na dějiny Jugoslávie za vinu chorvatské levici a liberálům, kteří se podle něj nedokázali přenést přes odpor vůči HDZ a místo toho se snažily o vytvoření sanitárního kordonu okolo této podle nich zkorumpované strany, kterou Plenković v posledních letech přivedl do politického středu a hlavního proudu evropské politiky. Tyto snahy neuspěly, DP nicméně vzešlo z voleb jako jediný možný koaliční partner pro HDZ.

Červnové volby do Evropského parlamentu podle Joviče dosud stály ve stínu nedávných parlamentních voleb a povolebního vyjednávání. Podle něj budou představovat test, který ukáže, jak se očekávané vytvoření nové vlády s účastí DP odrazí na voličské přízni jednotlivých stran. V čele kandidátky HDZ stojí premiér Plenković, který chce tímto krokem podpořit spolustraníky a připomenout úspěchy své předchozí vlády v podobě vstupu Chorvatska do eurozóny a schengenského prostoru.

Ještě důležitější však budou na sklonku roku volby prezidenta, uvedl politolog. V nich bude patrně obhajovat mandát prezident Zoran Milanović, který před parlamentními volbami šokoval veřejnost oznámením své kandidatury na premiéra, ačkoliv mu to zakazuje ústava.

Tento původně sociální demokrat na sebe upozorňuje populistickou rétorikou, kritikou západní podpory Ukrajiny a řadou dalších témat vypůjčených od krajní pravice. Za potenciálně nebezpečné pro chorvatskou demokracii označil Jović i jeho otevřeně deklarované snahy změnit celkový ústavní pořádek v zemi. S ohledem na nedostatek hlasů v parlamentu by se o to mohl pokusit pomocí ústavodárných referend, je přesvědčen Jović.