Rusko na podzim a v zimě vedlo útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře, při kterých poškodilo až polovinu tohoto systému. Podle Kyjeva jde o válečný zločin. Moskva tvrdí, že cíle, na které na Ukrajině útočila, byly legitimní.
Šéfka mise nizozemských a českých vyšetřovatelů Maud Drooghová odmítla mluvit o podrobnostech toho, co přesně tým vyšetřoval, řekla však, že působil na různých místech na jihu a východě Ukrajiny. Celkově je naším cílem usvědčit ty, kdo nesou největší zodpovědnost za tyto válečné zločiny. Nehledáme jednotlivce, kteří něco udělají, ale velké hráče, řekla. Dodala, že ve skupině bylo 45 vyšetřovatelů, většina z nich z Nizozemska, několik z Česka.
ICC letos v březnu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou dětskou ombudsmanku Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli nuceným deportacím dětí z Ukrajiny. Krátce před oznámením tohoto obvinění Reuters napsal, že ICC chce stíhat ruské činitele kvůli útokům na civilní infrastrukturu na Ukrajině. To se však ještě nestalo.
Rusko jurisdikci ICC neuznává a 19. května vydalo zatykač na hlavního prokurátora ICC Karima Khana.
Mezinárodní trestní soud podle Drooghové rozhodne, zda zahájí další stíhání na základě důkazů, které její skupina shromáždila. Uvedla, že zasažená místa, kde důkazy sbírali, se lišila ve velikosti. Někdy jim pro práci na místě stačily hodiny, jindy potřebovali celé dny. Při práci používali různé techniky, například 3D mapování, nebo zkoumali zbraně a munici. Drooghová uvedla, že vyšetřovatelé se plánují na Ukrajinu vrátit v říjnu.
Ukrajina Rusko obviňuje, že své útoky záměrně cílí na civilní infrastrukturu, aby v zemi zaselo strach a zlomilo morálku Ukrajinců. Moskva tato obvinění odmítá.
Misi českých vojenských policistů na Ukrajině začátkem dubna schválila Sněmovna. Vyslovila se pro to, aby až 15 příslušníků vojenské policie podporovalo vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu ICC.