Po začátku pandemie se zrychlilo zhoršování kognitivních funkcí, tedy schopnosti mozku získávat a zpracovávat informace, konstatovali vědci. Hlavními důvody podle nich byl nárůst osamělosti a depresí, pokles fyzické aktivity a vyšší spotřeba alkoholu, stejně jako účinky samotného onemocnění.

Studii vypracovali vědci z britské Exeterské univerzity a londýnské King’s College. Projekt sledující schopnosti mozku u 3124 lidí v Británii zahájili v roce 2014 a plánovali sledovat jejich vývoj po dobu 25 let. Dopady pandemie srovnávali s výsledky dosaženými před rokem 2020, kdy se začal šířit nový typ koronaviru.

Podle autorů je jejich studie nejrozsáhlejším výzkumem svého druhu. Spojuje podmínky panující v době pandemie a zásadní změny životního stylu vyvolané uzávěrami a dalšími omezeními se zhoršováním kognitivních funkcí.

Naše zjištění naznačují, že lockdowny a další omezení, která jsme zažili za pandemie, měly skutečný trvalý dopad na zdraví mozku lidí od 50 let výše, a to i po skončení uzávěr. To vyvolává důležitou otázku, zda jsou lidé potenciálně vystaveni vyššímu riziku zhoršení kognitivních funkcí, které může vést k demenci, uvedla vedoucí studie na Exeterské univerzitě a odbornice na demenci Anne Corbettová.

Zdravotní systém by teď měl velmi bedlivě sledovat příznaky zhoršujících se kognitivních schopností a vedení země by v případném plánování dalších podobných opatření mělo brát tyto změny v potaz, uvedla Corbettová.

Všem účastníkům studie bylo mezi 50 a 90 lety a žili v Británii. Testy hodnotily krátkodobou paměť účastníků a jejich schopnost plnit složité úkoly. Studie srovnávala výsledky z roku 2019 s daty z prvního a druhého roku pandemie. Analýza ukázala, že míra poklesu kognitivních funkcí se v prvním roce pandemie zrychlila a byla vyšší u osob, které vykazovaly známky mírného poklesu již před vypuknutím pandemie.

Sami vědci přiznávají, že jejich studie je pozorovací, takže nemůže prokázat příčinu a následek. Přesto ale stanoví souvislost mezi schopnostmi lidí a pandemií.