Takové řešení ale odmítá většina členů současného izraelského pravicového kabinetu, kteří vznik nezávislého palestinského státu považují za nebezpečí pro Izrael, píše agentura DPA. Někteří krajně pravicoví ministři naopak chtějí anektovat dnes okupovaný Západní břeh Jordánu i Pásmo Gazy, které v současnosti stále ovládá radikální palestinské hnutí Hamás.

Izrael zahájil bombardování a útoky na Pásmo Gazy v reakci na 7. říjen, kdy na jeho území právě z tohoto pásma vpadli bojovníci Hamásu. Při prvotním útoku zahynulo asi 1400 Izraelců a konflikt si dosud vyžádal životy přes 11.000 Palestinců.

Jeruzalém uvedl, že chce vládu a vojenské schopnosti Hamásu zcela zničit. Spojené státy trvají na tom, aby se po ukončení konfliktu do diskuze o budoucnosti Pásma Gazy zapojila i palestinská autonomie. Zopakoval to i šéf americké diplomacie Antony Blinken, který se minulý týden setkal s Abbásem v Ramalláhu, sídle Palestinské samosprávy, jejíž role by podle Blinkena měla být klíčová.

Sedmaosmdesátiletý Abbás stojí od roku 2005 v čele Palestinské samosprávy a je zástupcem strany Fatah, která je rivalem Hamásu ovládajícího Pásmo Gazy. Palestinská samospráva spravuje části Západního břehu, které nemá zcela pod kontrolou Izrael. Velká část palestinského obyvatelstva požaduje Abbásovu rezignaci, podotýká DPA, podle které by pro mnohé bylo nepřijatelné, aby samospráva převzala kontrolu nad Pásmem Gazy s pomocí Izraele.