Podle posledních údajů Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví za méně než dva měsíce války přišlo o život skoro 15.000 lidí, včetně zhruba 10.000 žen a dětí. NYT pro srovnání uvádí například odhad britských analytiků, podle něhož po invazi do Iráku v roce 2003 za celý první rok bojů Američané a jejich spojenci zabili přibližně 7700 civilistů. Za celých téměř 20 let americké války v Afghánistánu pak experti zdokumentovali na 12.400 civilních obětí, uvedla oxfordská profesorka Neta Crawfordová, která se podílí na výzkumné iniciativě Costs of War Project.

Čísla hlášená palestinskými úřady nelze nezávisle ověřit a izraelští činitelé, jakož i někteří západní představitelé, je zpochybňují. Mnozí odborníci však bilance ministerstva zdravotnictví považují za důvěryhodné, vzhledem k jeho síti kontaktů a přesnosti dřívějších hlášení, napsal deník The Washington Post.

Jakkoli bilance mrtvých ve válečných časech nikdy nebudou exaktní, experti uvádí, že i konzervativní výklad údajů hlášených z Gazy ukazuje, že tempo zabíjení při izraelském tažení v tomto století takřka nemá obdoby, píše v novém článku NYT.

Izrael zaútočil na Gazu poté, co bojovníci Hamásu 7. října pronikli na izraelské území a na několika místech napadali civilisty, policisty i vojáky. Podle prvotních odhadů bezprecedentní útok zabil na 1400 lidí, Izrael poté odhad snížil na 1200. Izraelské letectvo od té doby oznámilo bombardování 15.000 cílů v Pásmu Gazy, které Hamás od roku 2007 ovládá. V oblasti menší než Praha, kde dříve žilo přes dva miliony lidí, je podle OSN poškozená či zničená skoro polovina obytných budov.

Izrael, který kvůli razanci bombardování a později zahájené pozemní operace čelí mezinárodní kritice, zabíjení civilistů nepopírá a prezentuje jej jako politováníhodnou, ale nevyhnutelnou součást moderního válčení. Podle NYT přitom izraelští činitelé ukazují i na devítiměsíční bitvu o irácké město Mosul v letech 2016 a 2017. Všechny strany bojů podle odhadu agentury AP v této bitvě zabily 9000 až 11.000 civilistů.

Izraelská armáda uvádí, že se snaží minimalizovat zabíjení žen, dětí či seniorů a že jejím jediným terčem je Hamás. Tažení proti militantnímu hnutí se však odehrává v hustě zalidněné oblasti, kde se radikálové mísí s civilisty a někdy také operují pod nimi, v tunelech a podzemních úkrytech.

Dalším faktorem je to, jaké zbraně Izrael ve své kampani používá. Armáda uvádí, že sahá po nejmenších dostupných bombách odpovídajících jejím strategickým cílům, analytici mezitím podle NYT evidují liberální využívání velmi silných zbraní včetně 900kilogramových bomb americké výroby, které dokážou srovnat se zemí celé bytové komplexy.

Je to za hranicemi všeho, co jsem za svou kariéru viděl, řekl vojenský expert nizozemské organizace PAX a bývalý vysoce postavený analytik amerického ministerstva obrany. Epizody se srovnatelným použitím tolika velkých bomb na tak malém území by se podle něj možná našly až ve Vietnamu nebo ve druhé světové válce. NYT podotýká, že při útocích na bašty tzv. Islámského státu v Iráku a Sýrii američtí činitelé často usuzovali, že běžně používané bomby se zhruba 200kilogramovou náloží jsou pro bombardování zastavěných oblastí příliš velké.