Čtyřiaosmdesátiletý Júnus, který je jediným bangladéšským držitelem Nobelovy ceny, patřil mezi ostré kritiky vlády premiérky šajch Hasíny Vadžídové, která rezignovala v pondělí po více než měsíc trvajících protivládních protestech a uprchla do Indie. Júnus se do země se vrátil po léčbě, kterou absolvoval v Paříži.

Budu bránit, podporovat a chránit ústavu, slíbil Júnus v sídle prezidenta Muhammada Šahabuddína, kde složil přísahu jako šéf týmu poradců, jak je prozatímní vláda označována. Ceremoniálu se neúčastnili představitelé Lidové ligy šajch Hasíny Vadžídové, která ani není zastoupena v dočasné vládě.

Jejímu šéfovi již poblahopřál indický premiér Naréndra Módí. Doufá, že situace v sousední zemi se brzy vrátí do normálního stavu, který zajistí bezpečnost a ochranu hinduistů a všech dalších menšin.

Spolu s novým premiérem přísahu prezidentovi složilo 13 členů dočasného kabinetu, kteří jsou oficiálně označováni jako poradci, a ne ministři. Tři další budou přísahat později. Mezi členy dočasné vlády jsou i dva studentští zástupci, oba ve věku kolem 20 let, kteří patřili k vůdcům revolty proti čím dál autokratičtější vládě šajch Hasíny Vadžídové.

Júnus, který je známý jako bankéř chudých, dostal v roce 2006 Nobelovu cenu za mír za založení banky, která se stala průkopníkem boje proti chudobě prostřednictvím mikropůjček potřebným.

V asijské zemi se 170 miliony obyvatel a čtvrtou největší muslimskou populací na světě Júnusova přísaha zaplnila mocenské vakuum, které vzniklo pádem premiérky Vadžídové. Premiérčin útěk ze země, které vládla 20 z posledních 30 let, vyvolal nadšení a násilí, když davy vyplenily její oficiální sídlo a vyrabovaly i mnoho hinduistických domů, chrámů a podniků; mnoho hinduistů totiž tradičně podporuje Lidovou ligu, která se označuje za sekulární, poznamenala agentura Reuters. Klíčovou roli v ukončení krize sehrála armáda, když premiérce sdělila, že vojáci nebudou střílet do lidí, aby tak vynutili zákaz vycházení, a tím armáda zpečetila její osud, připomněla agentura.

Protesty v Bangladéši začaly v červnu požadavkem studentů na zrušení systému kvót, který přiděluje 30 procent pracovních míst ve státní správě příbuzným veteránů, kteří v roce 1971 vybojovali nezávislost země. V červenci demonstrace přerostly v násilné střety. Protesty neutichly ani poté, co nejvyšší soud systém přidělování pracovních míst ve státní správě upravil a kvótu snížil ze 30 na pět procent. Při protestech bylo podle bilance sestavené agenturou AFP zabito nejméně 432 lidí.