Význam Německa, i když jeho vedoucí role není na první pohled zřejmá, zůstává důležitý. Bez Německa se peloton, nebo ta evropská skupina, nikam asi moc nepohne. Pokud bychom chtěli přidat tempo, tak je to zapotřebí s Německem, řekl Kafka. Německo by rétoricky tempo určitě přidat chtělo, ale momentálně řeší spoustu vnitřních technických a i řekněme mentálních problémů. Ve sportu se často říká, že výkon je z 90 procent věcí psychiky. Při pohledu na dnešní Německo by země intelektuálně vůdčí roli převzít chtěla, ale psychicky není ve stadiu, aby si natolik věřila a aby překonala pochybnosti v tom, jak se dnešní svět stále více blíží do stadia konfrontace, uvedl.

Němečtí političtí představitelé včetně sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze často hovoří o tom, že Německo musí převzít v Evropě více odpovědnosti. O to podle velvyslance stojí i další státy, zejména ty menší a střední. My všichni bychom byli rádi, kdyby se Německo vrátilo do inspirativní role, ve které bylo před čtyřmi lety, uvedl. Kafka k tomu poznamenal, že i tehdy Německo nepředstavovalo úplný ideál, přesto ale jeho odpovědi na tehdejší krize byly považovány za nejvyváženější. Od té doby se ale situace ve světě zásadně změnila.

Nadšení z velké změny a otevřené budoucnosti pohaslo, dneska se spíše musíme povzbuzovat, abychom se budoucnosti nebáli, abychom se nechtěli spíše vracet někam do předchozích fází evropské integrace a globální kooperace, řekl Kafka. Německo se tak dnes stalo rovnocenným partnerem v Evropě. Já to tak charakterizuji, že se nám splnil sen, že už nejsme juniorní partneři a že už se potkáváme na stejné úrovni očí. Jen žádné z těch očí nevidí do budoucnosti úplně správně, uvedl.

Zatímco Evropa včetně Německa podle Kafky hledá, jak bránit své svobody a jak čelit střetu nejen na bojišti, ale i v srdcích a mozcích lidí, tak česko-německé vztahy naopak pojí silné pouto. Svědčí o tom vyjádření německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera či přátelská setkání premiéra Petra Fialy s šéfy vlád Saska a Bavorska Michaelem Kretschmerem a Markusem Söderem. Chválou nešetří ani nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt.

My Češi sami cítíme, že Němci jsou nám čím dál bližší, zejména Sasové a Bavoři. A že máme společný životní styl, společné obavy, společné tradice, společná hobby, řekl Kafka.

Díky otevřenosti a vzájemné důvěře pouto mezi Německem a Českem nenarušila zátěž v podobě uzavírání hranic během pandemie. Němci nám zpětně řekli, že se jim s námi i za těch těžkých podmínek nejlépe komunikovalo, protože jsme si říkali, jak ty věci skutečně jsou. I když byly nepříjemné, tak se nám je podařilo překonat, protože jsme věděli, že nikdo nic nelakuje narůžovo, řekl Kafka.

Vztahy mezi oběma zeměmi Kafka vidí jako volnou jízdu v krasobruslení, kdy Praha s Berlínem nejsou svázány povinnými sestavami. Podmínky jsou tak dobré, že máme svobodu využívat nejrůznějších formátů k formování vztahů, řekl. To platí i pro kontakty se sudetskými Němci.

Není podstatné, zda k setkání dojde na jedné, či druhé straně, podstatné je, zda se najdou partneři, kteří budou ochotni za to setkání ručit. To je myslím obecný princip, který lze praktikovat na všechno, co se v našich vztazích může odehrát. Takže pokud si Bernd Posselt a jeho partneři v Německu najdou partnery v Česku, tak to vidím tak, že by se takovým kontaktům nemělo bránit, uvedl.

Za inspirativní během svého působení v roli velvyslance Kafka považuje setkání Fialy se Scholzem v květnu 2022, protože ač bylo jednání krátké, bylo velmi efektivní. Německo, které tehdy váhalo nad rozsahem zbrojní pomoci Ukrajině, slíbilo Česku pomoc v náhradě zbraní dodaných napadené zemi. Zaručilo se také vybudovat terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). A pak musím říct, že mě potěšilo, jak naše předsednictví (v Radě EU) bylo v Německu vnímáno a že to byl velký úspěch, řekl velvyslanec.

Kafka, který na velvyslanectví působil už v 90. letech jako kulturní atašé a poté řídil Česko-německý fond budoucnosti, nepůsobí jen v diplomatické sféře, ale i v té literární. A to jako básník, překladatel nebo autor divadelních her. To mu, jak řekl, umožňuje vidět svět z jiného úhlu a s větší fantazií i porozuměním.

Své působení na české ambasádě v Berlíně uzavře Kafka na konci měsíce. Jeho odchod bude tak trochu symbolický, neboť se kvůli náročné a dlouho očekávané rekonstrukci dočasně stěhuje celý zastupitelský úřad. Několikaletou sanaci brutalistní budovy, která vznikla podle návrhu Věry a Vladimíra Machoninových, už bude mít na starosti nástupce Jiří Čistecký. Čistecký, který do letošního dubna působil jako chargé d'affaires na českém velvyslanectví v Moskvě, by se vedení úřadu mohl ujmout od října.