Naději, že se dnes ministři na krizovém nařízení shodnou, vyjádřil ráno i místopředseda Evropské komise (EK) Margaritis Schinas. Jsme rádi za tyto pozitivní signály z Berlína, uvedl a dodal, že dohoda je podle něj velmi blízko. Je podle něj důležitá, aby mohla Rada EU dál jednat o konečné podobě migračních pravidel s Evropským parlamentem.

Krizové nařízení je jednou z částí migračního balíčku a podrobně popisuje opatření ke zmírnění tlaku na země na hranicích EU, které čelí prudkému nárůstu počtu lidí žádajících o azyl.

Ministři vnitra zemí EU dosáhli už na začátku června dohody o dvou problematických bodech migrační reformy. Šlo o historický úspěch a průlom po mnoha letech. Pro návrh tehdy hlasovalo i Česko, proti byly podle diplomatů pouze Maďarsko a Polsko. Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá schválený návrh s povinnou solidaritou. Země si přitom mohou vybrat, zda přijmou běžence, dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek 20.000 eur (asi 487.000 Kč) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.

Ministr vnitra Vít Rakušan tehdy řekl, že Česko si spolu s dalšími státy přijímajícími uprchlíky z Ukrajiny vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům.