O koncerty děl českých skladatelů je podle Souškové na Ukrajině obrovský zájem i nyní. Sály jsou plné, uvedla s poznámkou, že České centrum tam zprostředkovává například koncerty hudby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka nebo Bohuslava Martinů. Letos máme Rok české hudby, ale snažíme se domluvit i koncerty, řekněme, modernějších interpretů, dodala šéfka Českého centra v Kyjevě.
Jelikož je Ukrajina válečná zóna a Rusko podniká vzdušné údery i na území, kde se neodehrávají pozemní boje, nemůže teď kyjevské České centrum fungovat stejně jako jeho sesterské instituce v jiných zemích a zvát na Ukrajinu české interprety. Koncerty proto hrají Ukrajinci. Jsou to ukrajinské orchestry nebo interpreti, kteří hrají českou hudbu. K (loňskému) 28. říjnu jsme zorganizovali koncert Smetanovy Mé vlasti ve spolupráci s kyjevskou filharmonií, kdy hudbu krásně interpretoval prezidentský orchestr. Zaplnil se celý sál, popsala.
Za poslední rok přichystalo České centrum na Ukrajině podobným způsobem několik koncertů, kromě představení v metropoli také v Dnipru na východě nebo ve Lvově na západě země. V Kyjevě jsme mimo jiné pořádali menší komorní koncert k výročí Franze Kafky, který odehrálo lvovské divadlo, a představení bylo v krytu kyjevské filharmonie, řekla. Dodala, že filharmonie začala využívat po ruské invazi jako kryt svůj podzemní salónek. Tím, že jsme seděli v tom salónku-krytu, tak jsme věděli, že i kdyby byl letecký poplach, tak nebudeme muset představení přerušovat.
Kvůli bezpečnostní situaci muselo České centrum v Kyjevě omezit některé akce, jako byly v minulosti třeba literární čtení či výstavy. Pokud chcete pořádat hromadnou akci v Kyjevě, potřebujete mít blízko kryt, nebo vyřešenou bezpečnost tohoto typu, sdělila ředitelka instituce a podotkla, že centrum nyní mimo jiné posílá ukrajinské umělce do Česka na různé programy, vydává knižní překlady českých autorů do ukrajinštiny nebo pořádá workshopy a semináře pro určité profese.
A pokračuje ve výuce češtiny. Byť - opět z bezpečnostních důvodů - jsou nyní lekce on-line. Kurzy češtiny jsou na Ukrajině velmi populární. Ukrajinci mají rádi českou kulturu, literaturu, filmy a znají spoustu osobností české historie... Mnoho jich chce studovat na českých univerzitách, popřípadě v Česku pracovat. Asi 99 procent našich studentů jsou mladí lidé, uvedla. Ve srovnání s dobou před ruskou invazí byl (v návštěvnosti) rapidní pokles. Zvlášť v prvním roce. Teď to lehounce začalo zase stoupat. Před invazí jsme měli kolem tisíce studentů (ročně), nyní to jsou řádově nižší stovky, podotkla Soušková.
České centrum, které v Kyjevě působí od roku 1996, vede od loňského února, přímo v ukrajinské metropoli žije od dubna. Z Česka jsem tady vyslaná jenom já, zbytek našich zaměstnanců jsou Ukrajinci, respektive jsou to ženy, kterých je celkem šest, uvedla šéfka centra, která se stejně jako ostatní musí v napadené zemi vyrovnávat s bezpečnostními riziky, byť se frontová linie nachází na východě a jihu země. Všude ale hrozí ruské vzdušné údery, před kterými varují letecké poplachy.
Nejhorší jsou poplachy v noci, když se to spustí třeba ve čtyři hodiny ráno a letí balistické střely. Musím vstát z postele a jdu do podzemních garáží. Tam jsem třeba několik hodin, než to skončí. Pak jdu dost často rovnou z těch garáží se nasnídat a do práce, popsala Češka, která se stejně jako její ukrajinské kolegyně vzhledem k zimnímu období potýká se zdravotními následky kvůli dlouhým pobytům v chladném podzemí.
Problematické je i cokoliv plánovat. Plánujeme maximálně v horizontu dvou měsíců. Naši partneři vědí, že se situace dynamicky mění a za týden může být vše jinak. Většinou něco naplánujeme, zvážíme, co by se mohlo pokazit, připravíme se na všechny varianty, odvedeme práci a pak to vyjde, nebo nevyjde... Když to vyjde, tak jsme šťastní, řekla. Zmínila například odchody Ukrajinců na frontu: Stalo se, že jsme domlouvali spolupráci s projektovým manažerem nebo s umělcem a on v poslední fázi dobrovolně narukoval nebo ho odvedli, a náš projekt padl. Musíme počítat i s touhle variantou.
Jako pozitivní naopak hodnotí spolupráci s Ukrajinci, které označuje za kreativní, otevřené a přátelské. Baví mě verva lidí něco dělat. Nesednou si někde v koutku a neřeknou 'máme válku, nemůžeme nic dělat, tak budeme všichni v depresi a kašleme na to'. Je tady vidět obrovské vypětí, nasazení celého národa, aby každý ve své sféře dělal to, co může, řekla Soušková.
ipl mka







