Minsk obviňuje pětici členských zemí Evropské unie z vymýšlení omezení zaměřených proti Bělorusku. Nejde jen o ekonomická opatření, uvedla diplomacie v Minsku, která jmenovala mimo jiné omezení volného pohybu osob a zboží nebo to, co nazvala přípravou bojovníků a silových scénářů protiústavního převratu v zemi. Podrobnosti k jednotlivým obviněním neposkytla.

Všechny tyto bakchanálie se odehrávají s tichým souhlasem většiny členských zemí EU, jejichž zástupci prostě podepisují další protiběloruské demarše připravené 'uznávanými odborníky na Bělorusko' z Vilniusu a Varšavy, k nimž se přidali 'experti' z Rigy, Prahy a Tallinnu, pokračuje běloruské ministerstvo zahraničí, které označuje veškeré sankce uvalené na Minsk za marné.

EU uvalila a postupně rozšířila sankce na režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice v zemi a také kvůli jeho podpoře ruské vojenské agrese vůči sousední Ukrajině. Do ní se Minsk přímo nezapojil, ale poskytl běloruské území ruským vojskům k útoku na Ukrajinu. Před tím režim tvrdě potlačil protesty, které vypukly po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, což opozice i Západ odmítly uznat.

Běloruská vláda 21. května přijala rozhodnutí zavést vynucená odvetná opatření proti systematickým nepřátelským akcím Evropské unie a řady nejagresivnějších zemí EU vůči Běloruské republice, uvedlo dnes běloruské ministerstvo zahraničí a dodalo, že tento krok se týká dovozu některého zboží - jako jsou například nápoje, kosmetika, textil nebo obuv - z Lotyšska, Litvy, Polska, Česka a Estonska.

O rozhodnutí běloruské vlády informovala už v úterý ruská agentura TASS s odvoláním na tiskovou službu běloruské vlády. Opatření je podle ní myšleno jako reakce na rozhodnutí Lotyšska zakázat dovoz některých potravinářských výrobků z Běloruska a také rozhodnutí Litvy zakázat na jeden rok dovoz zemědělských produktů a krmiv z Běloruska. Kromě toho podle ní reaguje na připravované rozhodnutí EU o vyšších clech na dovoz běloruských zemědělských produktů.

Evropská komise (EK) před časem navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. ČR společně s Polskem a třemi pobaltskými státy prosazovala zavedení podobných opatření. Ministři zemědělství těchto pěti zemí vyzvali Evropskou komisi k omezení dovozu obilí z Ruska a Běloruska v dopise, kde uvedli, že Rusko ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině.