Maroko v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 6,8 stupně, nejsilnější, jaké severoafrická země zažila za posledních 100 let. Prvotní otřesy poškodily budovy ve velkých městech a od Rabatu po Marrákeš vyhnaly zpanikařené lidi do ulic, kde někteří spali ještě v noci na neděli. Nejvíce obětí je však patrně ve vesnicích v pohoří Velký Atlas, kde mělo v hloubce 18 kilometrů zemětřesení ohnisko. Podle informací českého ministerstva zahraničí mezi zraněnými ani mrtvými nejsou čeští občané. Počet obětí však patrně poroste, jelikož mnoho zraněných je v kritickém stavu a záchranné práce pokračují s obtížemi. Na pokyn k odletu do Maroka dnes čekaly záchranné týmy po celém světě včetně Česka.

OSN odhaduje, že páteční zemětřesení se dotklo zhruba 300.000 lidí. Někteří Maročané si na sociálních sítích stěžují, že vláda nedovoluje rozsáhlejší pomoc ze zahraničí. Řada zahraničních záchranných týmů je připravena vyrazit na pomoc, některé z nich však čím dál více frustruje čekání na to, až je marocká vláda oficiálně pozve, napsala agentura AP.

Do zasažených horských vesnic se dnes poprvé dostali zahraniční novináři, kteří popsali výjevy zkázy a zoufalství; lidé tam vlastníma rukama a jednoduchými nástroji před příjezdem prvních záchranářů vyprošťovali mrtvé zpod sutin spadaných obydlí. Cestu do výše položených oblastí komplikovaly balvany spadané na silnice a v sobotu i dopravní zácpy.

Z velkých měst otřesy, které byly cítit až v Alžírsku nebo Portugalsku, zasáhly nejvíce historický, téměř milionový Marrákeš. Videa na sociálních sítích ukazovala auta v ulicích zasypaná sutinami, zčásti zřícené historické budovy i lidi spící ve stanech na hliněném fotbalovém hřišti, jelikož jim zemětřesení buď vzalo střechu nad hlavou, nebo se kvůli obavám z dalších otřesů nechtěli vrátit do domů.

Marocké ministerstvo vnitra vydalo poslední prohlášení s počtem obětí této přírodní katastrofy v sobotu večer. Vzhledem k tomu, že na některá místa se záchranáři dostávali až v noci na dnešek, a že mnoho zraněných zahrnutých v sobotní bilanci bylo v kritickém stavu, lze předpokládat, že počet zaznamenaných obětí se za dnešek zvýšil.

Soustrast marockým obyvatelům a králi Muhammedu IV. vyjádřily během víkendu desítky světových politiků, včetně zástupců všech světových mocností a českého prezidenta, premiéra i šéfa největšího opozičního hnutí. Řada zemí, včetně Česka, Tchaj-wanu, Francie nebo Turecka, ohlásila, že má připravené desítky až stovky záchranářů, lékařů nebo vojáků, kteří mohou pomoci s vyprošťováním lidí ze sutin nebo poskytnout jinou humanitární pomoc, chybí jim nicméně oficiální žádost o pomoc z marocké strany. Podle médií do Maroka zatím odletěly záchranné týmy ze Španělska a Tuniska.

Český hasičský speciální USAR tým, který je zaměřený na vyhledávání v sutinách, podle prohlášení sboru dnes na oficiální žádost čekal také. Připravených je podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka asi 70 českých hasičů. V Maroku jsou nyní dva, kteří komunikují s místními úřady a zprostředkovávají českou pomoc.

České ministerstvo zahraničí dnes zopakovalo, že nemá informace o tom, že by mezi oběťmi nebo zraněnými byli Češi, kterých je podle cestovatelského systému Drozd v zemi 183.

Páteční zemětřesení v Maroku bylo podle seizmologa Jana Zedníka z Geofyzikálního ústavu Akademie věd vnitrodeskové, tedy nemělo ohnisko na okraji tektonické desky, jak je běžné.

Zemětřesení je vždy důsledkem hromadění napětí v zemské kůře, případně v zemském plášti, když je to hlouběji. Tady došlo k pohybu na jednom z mnoha zlomů, kterými je pohoří Atlas protkáno. Uvidíme až z dalších pozorování, jaká zlomová linie to je,“ řekl Zedník. Síť zlomů v Atlasu je docela hustá, jsou tam dvě linie, které se protínají. Myslím si, že nikdo neví, která linie je seizmicky aktivní a jestli praskne za 100 let nebo jestli zůstane bez jakékoliv aktivity, řekl Zedník ČTK.

Agentury APA a AP a anglickojazyčný server Morocco World News informovaly, že další otřesy byly v Marrákeši cítit dnes dopoledne. O dalších významných škodách nebo obětech se média nezmiňují, AP nicméně podotýká, že další, byť mírnější, zemětřesení, bude mít psychologický dopad na Maročany v zasažených oblastech.

Poslední zemětřesní s katastrofálními následky zažilo Maroko v roce 1960 v přístavním městě Agadir, obětí v Maroko bylo tehdy na 12.000. Úřady poté změnily nařízení týkající se výstavby budov v Maroku. Mnoho objektů však ani dnes silným otřesům odolat nedokáže.