Celkem se do iniciativy zapojilo 18 zemí, peníze na nákup munice pro Ukrajinu ale dosud poslaly jen čtyři - Kanada, Dánsko, Nizozemsko a Portugalsko. První munice by měla být na Ukrajinu doručena již na začátku června, česká ministryně odmítla jakékoli informace o tom, že by iniciativa byla zpožděna.

„Musíme i nadále dělat vše, co je v našich silách, abychom včasně reagovali na urgentní potřeby Ukrajiny, což je cílem naší muniční iniciativy. Podporu bychom měli plánovat tak, aby ukrajinská armáda v budoucnu nečelila kritickým nedostatkům,“ uvedla Jana Černochová. Přislíbených 35 milionů eur od Litvy je podle ní velmi vysoká částka. Jde o další důkaz toho, že v našem regionu je zájem o podporu Ukrajiny stále velmi silný, dodala.

Novináři se dnes před jednáním v Bruselu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella ptali mimo jiné i na obavy ohledně možného zpoždění dodávek munice skrz českou iniciativu. Černochová ale jakákoli slova o zpoždění odmítla.

To, že jsme schopni za Evropskou unii i za pana Borrella splnit některé jeho sliby, to si myslím, že je jenom dobře. Nic se nezpožďuje, Česká republika bude všechny závazky, které dává donátorským zemím, v maximální míře plnit, řekla ministryně. Finanční prostředky na základě memorand k nám proudí postupně, my nemůžeme nakupovat munici někde na dluh, poznamenala.

Šéf unijní diplomacie dnes již před jednáním informoval, že EU má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině. Použití peněz ale podle zdrojů ČTK blokuje Maďarsko. Celá řada zemí se negativně vyjadřovala k tomu, že se můžeme snažit všichni sebevíc, ale pokud jedna z členských zemí provádí tuto blokaci, tak že jsme sami proti sobě, komentovala průběh jednání Jana Černochová. Reagoval na to ministr obrany Maďarska s tím, že oni nechtějí eskalovat konflikt a že jsou toho názoru, že pomoc, která se má na Ukrajinu posílat, má být humanitární, dodala s tím, že její slova jsou volnou parafrází toho, co bylo na zasedání řečeno.

Ministryně Černochová zdůraznila, že jsme s Maďarskem společně jak v EU, tak i v NATO a zájem bychom měli mít všichni stejný, tedy aby válka na Ukrajině co nejdřív skončila a aby skončila poražením Ruska. Nemůžeme ustupovat někomu, kdo zcela bezprecedentně zabere cizí zemi, vraždí každý den civilisty, bombarduje města, dodala.

Dnešního jednání se zúčastnil i šéf NATO Jens Stoltenberg, který zopakoval, že by spojenci měli přehodnotit omezení, která ukrajinským vojákům brání útočit západními zbraněmi na ruské území. Máme právo podpořit Ukrajinu a její právo na sebeobranu, to z nás nečiní stranu konfliktu, uvedl Stoltenberg.

I podle české ministryně obrany je použití zbraní i mimo ukrajinské území zcela v souladu s mezinárodním právem. Rusko je jasně definovaný agresor, tady nikdo nic neporušuje. Já bych si jenom přála, aby Ukrajina těch zbraní měla víc a dokázala se efektivně bránit, uvedla Jana Černochová.