Jen 21 procent rakouských mužů a 12 procent žen, v průměru pak 16 procent Rakušanů, věří, že existuje Bůh, který se nechal poznat v Ježíši Kristu. V Německu je tento podíl podle obdobného nedávného průzkumu společnosti Forsa pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung 19 procent.

Pětačtyřicet procent Rakušanů však věří, že existuje vyšší bytost nebo duchovní síla, a 23 procent rakouských občanek a občanů odpovědělo, že vůbec nevěří v existenci Boha, vyšší bytosti nebo duchovní síly. V Německu obdobné odpovědi uvedlo 29, potažmo 33 procent dotázaných.

Šestnáct procent Rakušanů přiznalo, že neví, v co mají věřit. Ateistický postoj, tedy odmítání představy božské podstaty, je rozšířený zejména mezi mladými, mezi lidmi s vyšším vzděláním, mezi obyvateli Vídně a mezi voliči Zelených, liberální strany Neos a rakouské sociální demokracie (SPÖ). I lidé, kteří církev opustili, nadprůměrně často uváděli, že podle nich žádná vyšší bytost neexistuje.

Lidé, kteří věří v Ježíše Krista nebo alespoň v nějakou božskou podstatu, se také zvlášť často domnívají, že církev má správné odpovědi na otázky naší doby. Ale to je malá menšina. Z pohledu všech občanek a občanů důvěřuje jen každý pátý katolické církvi, uvedl expert David Pfarrhofer ze společnosti Market.

To, že pro obyvatele Rakouska církev není vůdčí autoritou, není novinkou. Der Standard se už 15 let ptá, zda katolická církev má pro lidi naší doby správné odpovědi, a už v roce 2008 uvedlo 68 procent respondentů, že tomu tak není. Tehdy ale ještě sedm procent lidí uvedlo, že církev má zcela určitě správné odpovědi. Dnes jsou o tom přesvědčena tři procenta Rakušanů.