Osobní záležitosti úřadujícího premiéra nebyly pouze motivem pro sepsání dodatku, ale i převažujícím odůvodněním pro jeho schválení v době, kdy byl uzákoněn. Zastánci dodatku chtěli, aby vstoupil v platnost okamžitě a vztahoval se na úřadujícího premiéra, citovala agentura AP dosluhující předsedkyni nejvyššího soudu Ester Hajutovou.
Další řádné volby by se měly v Izraeli uskutečnit v roce 2026, takže Netanjahu bude teoreticky až do té doby vystaven nebezpečí, že může být prohlášen za nezpůsobilého a z úřadu odvolán podle dosavadních pravidel. Netanjahu čelí obvinění z podvodu, korupce a zneužití důvěry.
Nejvyšší soud se k reformě justice vyslovil už v pondělí, kdy zrušil její klíčovou část. Ta měla zabránit soudcům nejvyššího soudu v tom, aby mohli shodit ze stolu vládní rozhodnutí, jež považují za nepřiměřená.
