Tento zákon byl prvním krokem v plánované reformě izraelského justičního systému, která v zemi vedla k rozsáhlým protestům. Po říjnovém útoku hnutí Hamás na jihu Izraele byla tato reforma pozastavena.
Nejvyšší soud své dnešní rozhodnutí zdůvodnil tím, že nový zákon představuje závažnou a bezprecedentní újmu pro základní charakteristiky státu Izrael jako demokratické země.
Před válkou s Hamásem proti justiční reformě opakovaně protestovaly statisíce Izraelců, včetně rezervistů, kteří tvoří páteř izraelské armády, píše AP. Reforma podle kritiků ohrožuje demokracii, protože dává velké pravomoci vládě na úkor nejvyššího soudu a posiluje vliv vlády na jmenování soudců civilních soudů.
Zastánci reformy tvrdí, že nyní je dělba moci v Izraeli příliš vychýlená ve prospěch soudů, které mají příliš široké pravomoci. Naopak podle izraelské opozice a protestujících reforma omezuje izraelskou demokracii. Podle některých je motivovaná i osobními pohnutkami premiéra Netanjahua, který je souzen kvůli obvinění z korupce.
