Mohu vám říci, že brzy budeme schopni přesně rozlišovat mezi různými oblastmi v Pásmu Gazy, řekl Galant na společné tiskové konferenci po jednání se šéfem Pentagonu v Tel Avivu. V každé oblasti, kde dosáhneme svého cíle, budeme moci postupně přejít do další fáze a začít pracovat na návratu místního obyvatelstva, řekl Galant. To znamená, že toho půjde dosáhnout dříve spíše na severu než na jihu.

Austin prohlásil, že podpora Spojených států Izraeli a jeho práva na sebeobranu zůstává neotřesitelná a že Hamás už nikdy nesmí být schopen zaútočit. Se svým izraelským protějškem nicméně obsáhle hovořil o potřebě přechodu na chirurgičtější vojenské operace s nižší intenzitou a také o nutnosti lepší ochrany civilistů na bojišti a zajištění humanitární pomoci v oblasti.

Pokud jde o časový rozvrh (intenzity bojových akcí), je to operace Izraele, nejsem tu, abych diktoval harmonogram nebo podmínky, řekl Austin na tiskové konferenci. Budeme ale nadále naléhat na ochranu civilistů během konfliktu a na zvýšení přísunu humanitární pomoci do Gazy, dodal.

Galant na tiskové konferenci řekl, že Hamás v budoucnu nebude mít nad Pásmem Gazy kontrolu a už nikdy nebude moci vážně ohrožovat Izrael, který si vyhrazuje právo takovou hrozbu kdykoli eliminovat. Dodal však, že ani Izrael nebude mít nad touto oblastí žádnou civilní správu a že k tomu vytváří prostor pro palestinské partnery, kteří nejsou nepřáteli židovského státu.

Austin s izraelskými představiteli jednal také o tom, že by měli přijmout naléhavá opatření pro stabilizaci situace na okupovaném Západním břehu Jordánu, a znovu upozornil na útoky extremistických osadníků proti palestinskému obyvatelstvu. Ty podle něj musí skončit a ti, kdo se dopouštějí násilí, musí být pohnáni k odpovědnosti. Americké ministerstvo zahraničí na začátku prosince oznámilo, že proti radikalizovaným osadníkům, kteří se na Palestincích dopustili násilí, uplatní vízová omezení.

Izraelská operace v Pásmu Gazy je odvetou za brutální útok Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž islamisté povraždili na 1200 lidí a na 240 dalších zajali, s cílem toto radikální palestinské hnutí zcela zničit. Izraelská armáda odpověděla intenzivním bombardováním Pásma Gazy a koncem října pak zahájila pozemní operaci. Ta se nejprve soustředila jen na severní část pásma, ale později se rozšířila i na jih, kam se mezitím evakuovaly ze severu statisíce civilistů.

Izrael čelí sílícímu mezinárodnímu tlaku, a to poslední dobou i ze strany Spojených států, aby se při svých operacích více snažil omezovat ztráty mezi civilním obyvatelstvem. Tel Aviv tvrdí, že Hamás využívá civilisty jako živé štíty a svou infrastrukturu záměrně umísťuje do škol, mešit či nemocnic. Válka v Gaze si na straně Palestinců vyžádala už 19.453 mrtvých a přes 52.000 zraněných, uvedly dnes úřady ovládané Hamásem.