V rámci systému unijních sankcí vznikl v této souvislosti i nový sankční režim, který se týká pouze situace v Rusku. Původně šéf unijní diplomacie Josep Borrel navrhoval, aby se tento sankční režim jmenoval po zesnulém ruském opozičním vůdci Alexeji Navalném, na tom se ale členské státy neshodly.

V současné době je v Evropské unii uplatňováno přes 50 sankčních režimů. Byly zavedeny v reakci na situaci v některých zemích, například v Íránu, Severní Koreji, Sýrii či v Bělorusku. EU kromě toho rovněž přijala tzv. tematické sankční režimy, které jsou zaměřeny například na terorismus, porušování lidských práv, činnosti související se šířením jaderných zbraní, používání chemických zbraní či kybernetické útoky.

V rámci režimu týkajícího se obecně lidských práv EU již v březnu uvalila sankce na 33 lidí a dvě společnosti v souvislosti se smrtí právě Navalného v ruské trestanecké kolonii letos v únoru. Konkrétně se tyto sankce týkají nápravných zařízení, kde byl Navalnyj držen od června 2022 až do své smrti, a mezi fyzickými osobami se jednalo o soudce nebo zástupce ministerstva spravedlnosti, kteří se na Navalného perzekuci podíleli.