Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přišel s návrhem na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už loni v prosinci. Proti sankcím se ale podle bruselského serveru Politico stavěla Česká republika a Maďarsko. Český ministr zahraničí Jan Lipavský v únoru uvedl, že Praha uvalení sankcí neblokuje, ale vadí jí jejich spojování s postihy vůči Hamásu.

Nakonec sedmadvacítka sankce vůči palestinské radikální organizaci, která stála za teroristickými útoky na Izrael z loňského října, a izraelským osadníkům přijala odděleně.

Z pohledu České republiky bylo důležité rozdělit v čase sankce proti osadníkům a proti teroristům z Hamásu, sdělil na dotaz ČTK mluvčí české diplomacie Daniel Drake. To se povedlo, a proto Česko podpořilo zařazení násilných osadníků na lidskoprávní sankční seznam EU. Porušování lidských práv nám vadí po celém světě, uvedl.

Sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Západním břehu, uvalily letos i Spojené státy.

Evropská unie, Británie a více než desítka dalších zemí již dříve Izrael vyzvaly, aby přijal bezprostřední a konkrétní kroky, které by zamezily násilí na Západním břehu. Násilnosti vůči Palestincům se v tomto regionu objevovaly už před 7. říjnem, po útocích na Izrael jich ale prudce přibylo.

Jeden z loňských útoků židovských osadníků na Palestince dosáhl dokonce takových rozměrů, že ho izraelský armádní činitel označil za pogrom.