Rezignaci Kallasová předala hlavě státu dnes ráno při krátkém setkání v prezidentském paláci v metropoli Tallinn. Estonsko vedla jako první žena v čele vlády 3,5 roku.

Byla to doba plná krizí a milníků jako koronavirus, hospodářská recese a válka v Evropě, kdy Rusko svou agresí na Ukrajině zničilo naše dosavadní představy o bezpečnosti, shrnul Karis překážky, se kterými se země musela po dobu vlády Kallasové potýkat.

Demise premiérky automaticky znamená konec celého kabinetu, ve kterém zasedá středopravá Reformní strana, sociální demokraté a liberální Estonsko 200. Kallasová a její ministři budou pokračovat do chvíle, kdy složí přísahu nový kabinet. To se očekává na konci tohoto měsíce nebo na začátku srpna.

Reformní strana v červnu oznámila, že vybrala stranického veterána a ministra pro klima Kristena Michala jako kandidáta na premiéra. Nominaci bude muset schválit prezident a estonský parlament, kde má stávající vládní koalice pohodlnou většinu.

Kallasová patří v Evropě k nejvýraznějším zastáncům Kyjeva v jeho obraně před ruskou invazí, která byla zahájena v únoru 2022. Ruského prezidenta Vladimira Putina označila za válečného zločince a její vláda rychle poskytla napadené Ukrajině rozmanitou pomoc, včetně dodávek zbraní, jako jsou protitankové a protiletadlové střely, houfnice, munice, dělostřelecké vybavení či granátomety. Rusko na ni a další pobaltské činitele letos v únoru vydalo zatykač.