Zástupci států EU jednají o změnách v unijním rozpočtu na roky 2021 až 2027 od dnešního dopoledne. Shodu na této otázce ale zatím nenalezli, některé státy by totiž chtěly do revize dodat určité příspěvky navíc, jiné by chtěly naopak více šetřit a upravit rozpočet omezeně, jen za konkrétním účelem podpory Ukrajiny. K této skupině patří podle premiéra Petra Fialy také Česko. Pro Prahu je ale také důležité, aby nepřišly škrty v kohezních fondech a v oblasti zemědělské politiky.

S návrhem úpravy dlouhodobého unijního rozpočtu přišla Evropská komise na konci června. Žijeme v úplně jiném světě než v roce 2020, kdy byl víceletý rozpočet vyjednáván, upozornila tehdy šéfka EK Ursula von der Leyenová s odkazem na dopady ruské agrese na Ukrajině a související ekonomickou krizi.

Evropská komise původně požadovala navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu Kč), podle posledního návrhu, který má ČTK k dispozici, se tato částka snížila na 22,5 miliard (550,8 miliard Kč), tedy na třetinu. I to je ale pro některé členské státy EU stále příliš mnoho. Navrhují proto jen 17 miliard eur (416 miliard Kč), která bude celá určena na Ukrajinu a zbylé peníze, tedy 5,5 miliardy (134,6 miliardy Kč), potřebné na migraci či syrské uprchlíky, by byly získány škrty v jiných položkách rozpočtu. Zbylých 33 miliard, o kterých se vždy hovořilo, si EU půjčí na finančních trzích, aby tak tedy dohromady Kyjev získal potřebných 50 miliard (1,2 bilionu Kč).

Baltské státy nicméně žádají, aby bylo v rámci revize rozpočtu určeno více peněz i na takzvanou vojenskou mobilitu, tedy schopnost snadno a rychle přesunovat vojenský materiál a personál v celé Evropě. Věc musí být schválena jednomyslně a tuto shodu se zatím nepodařilo najít. Unijní lídři právě proto přešli na jiné téma a k rozpočtu se mají ještě vrátit.