Stále tak zaostáváme o sedm bodů za průměrem Evropské unie. Příčinou, tak jako v předchozích letech, je dlouhodobá absence strategického a programového řešení omezování korupce, a to jak ze strany vládních představitelů, tak i současné opozice, uvedla česká pobočka TI.

Zástupci organizace míní, že protikorupční legislativu Česko přijímá se zpožděním a až po urgencích či žalobách Evropské komise. Důležité dílčí novelizace se buď nekonají, nebo jde jen o kosmetické úpravy bez komplexního a efektivního dopadu, uvedli.

Pozice Česka v rámci nových výsledků Indexu vnímání korupce potvrzuje dlouhodobou stagnaci a neochotu politické reprezentace systémově řešit a důsledně potírat korupci. Jsme tak nadále hluboko pod průměrem EU (64 bodů) a začínají nám mimo jiné 'utíkat' pobaltské státy, zejména pak Estonsko (76 bodů), sdělil předseda správní rady české kanceláře Transparency International Jan Spáčil.

Právník a člen správní rady TI ČR Petr Leyer dodal, že sice existují dílčí snahy a smysluplné aktivity na úrovni jednotlivých ministerstev, ale vláda jako celek podle něj nepovažuje korupci za zásadní problém.

Česká pobočka TI připomněla, že loni v srpnu začal platit zákon o ochraně oznamovatelů, který je podle ní zřejmě největším protikorupčním legislativním počinem současné koaliční vlády Petra Fialy (ODS). Pochvalu si ale za to podle ní nezaslouží, přijetí zákona provázela komplikovaná a roky trvající zdlouhavá debata, a navíc oznamovatele protiprávního jednání zákon chrání jen částečně. Nevztahuje se totiž na anonymní podání. I přes loňskou novelu zákona o střetu zájmu, která řeší ovládání médií ze strany politiků a přijímaní dotací členy vlády, Česko stále nemá uspokojivě vyřešený střet zájmů ve vztahu k veřejným zakázkám, míní česká kancelář Transparency International.

Nadále platí, že protikorupční zákony v Česku jsou řešeny až po vnějším tlaku ze strany EU v souvislosti s evropskými dotacemi a nařízeními či směrnicemi. Jejich přijetí předchází dekáda ideologicky zabarvených debat, často bez zohlednění dat nebo zkušeností z terénu, následovaných politickým zdržováním. Co je v EU a západní Evropě často roky normou, v ČR stále zpochybňujeme, uvedla TI ČR. Čeští politici jsou podle ní obzvlášť neochotní řešit zákonné normy svého vlastního chování a zvyšování politické kultury.