Úřad speciální prokuratury (ÚSP) vznikl v roce 2004 v souvislosti s bojem proti organizované kriminalitě a korupci. Fico ho začal kritizovat jako opoziční politik a poté, co policie pod dohledem ÚSP začala vyšetřovat různé kauzy z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie. Obvinila v nich celkově několika desítek lidí včetně bývalých vysokých úředníků, policistů, soudců či podnikatelů.

Takto závažné změny přijímané ve zkráceném legislativním řízení považuji za postup v rozporu s principy právního státu. Toto je tak závažný návrh změn zákonů, že si neumím představit, že bych nevyužila práva veta, řekla Čaputová. Za realistickou označila také možnost podat v celé záležitosti podnět k ústavnímu soudu.

Podle Čaputové nejsou důvody k tomu, aby parlament projednal změny trestních kodexů a souvisejících zákonů ve zrychleném režimu. Vláda například navrhla, aby ÚSP zanikl už v polovině ledna příštího roku.

Hlava slovenského státu v souvislosti s chystaným snížením trestních sazeb varovala před rizikem, že Slovensku bude pozastavena možnost čerpat peníze z evropských fondů. Evropská prokuratura už na základě předběžné analýzy vládního návrhu konstatovala, že některé z navrhovaných změn by už nebyly schopné zajistit, aby trestné činy proti rozpočtu Evropské unie byly na Slovensku trestány účinnými a odrazujícími trestními sankcemi, řekla Čaputová k plánům nynější Ficovy vlády, která nastoupila do úřadu v říjnu.

V posledních dnech také Evropská komise i velvyslanectví Spojených států v Bratislavě vyzvaly Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo část prokuratury bez důkladného uvážení. Rada slovenských prokurátorů zase uvedla, že zrušení ÚSP by vedlo k oslabení boje proti organizované kriminalitě a korupci. Tisíce lidí přišly ve čtvrtek v Bratislavě na demonstraci, kterou kvůli připravovaným změnám v trestním právu svolala opozice. Tři opoziční strany dnes podle slovenských médií svolaly na příští týden další demonstraci. Připravují rovněž protesty v jiných slovenských městech a spolupracovat chtějí také s občanskými iniciativami.

Jedna z vládou navrhovaných změn rovněž předpokládá, že elitním policistům, kteří citlivé kauzy vyšetřovali a které nový ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok postavil mimo službu, bude zrušen status chráněného oznamovatele. Platnost čtyř ze sedmi těchto personálních rozhodnutí ministra pozastavili soudci z důvodu, že Šutaj Eštok předem nezískal potřebný souhlas úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti. Status chráněného oznamovatele policistům v minulosti přiznala prokuratura.