Tři velitelé našich ozbrojených sil přišli vyjádřit nespokojenost. Bude nová vláda a ministři, věci se jistě změní, ale naše země už takhle dále pokračovat nemůže, řekl novinářům krátce před vstupem do paláce generál Juan José Zuňiga. Prohlásil rovněž, že hodlá docílit propuštění vězňů, které označil za politické, mezi nimiž je i pravicová exprezidentka Áňezová. Uvedl také, že zatím respektuje prezidenta jako velitele ozbrojených sil, ale že usiluje o obnovení demokracie.

Podle místních médií byl generál tento týden zbaven funkce poté, co vyjádřil nesouhlas s opětovnou kandidaturou dlouholetého prezidenta Eva Moralese v příštích volbách v roce 2025.

Jsem váš velitel a nařizuji vám stáhnout vaše vojáky a nedovolím, abyste nerespektoval podřízenost, řekl Arce veliteli armády na záběrech přenášených bolivijskou televizí. Zároveň apeloval na obyvatele země, aby se postavili pokusu o puč.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell odsoudil pokus o svržení demokraticky zvolené vlády. Dění v Bolívii odsoudili i prezidenti Chile Gabriel Boric, Hondurasu Xiomara Castrová a Mexika Andrés Manuel López Obrador.

Jedné z nejchudších latinskoamerických zemí vládne levicový prezident Arce z Moralesovy socialistické strany. Morales v roce 2019 nuceně opustil zemi po masivních protestech spojených se spornými volbami, kdy se podle svých kritiků ucházel o další prezidentský mandát neoprávněně. K moci se dostala Áňězová a Morales tehdy hovořil o převratu. Po pádu nastolené pravicové vlády se ve volbách v roce 2020 chopila opět vlády levice a prezidentem se stal Arce. Áňezovou poslal soud na deset let do vězení a spolu s ní byli odsouzeni také bývalý vojenský velitel a policejní generál.