Mahmúd Hamza - velitel brigády 444, která ovládá velkou část Tripolisu - byl v pondělí zadržen údajně členy speciálních jednotek na letišti Mitiga. Následně vypukly boje, nad částmi Tripolisu stoupal tmavý dým a v ulicích se ozývala střelba z těžkých zbraní. Boje byly hlášeny z několika městských čtvrtí, zejména pak na jihu města. Speciální jednotky v úterý oznámily dohodu o Hamzově propuštění.

Ministerstvo zdravotnictví v době střetů naléhalo na bojující strany, aby umožnily sanitkám a záchranným týmům vstup do boji zasažených oblastí. Požádalo také lidi o darování krve v okolních nemocnicích, uvedla agentura AP.

Ministerstvo obrany Turecka, které podle diplomatů udržuje vojenskou přítomnost na letišti Mitiga, v úterý odpoledne uvedlo, že situace v Tripolisu se uklidnila. Boje se odehrávaly také v okolí letiště, které muselo odklonit lety do nedaleké Misuráty.

Současné střety mezi brigádou 444 a speciálními jednotkami, které obě během sporadických bojů v loňském roce podporovaly dočasnou libyjskou vládu národní jednoty, ukončily měsíce relativního klidu v hlavním městě. V minulých týdnech docházelo k občasným násilnostem mezi ozbrojenými frakcemi i v některých jiných částech severozápadní Libye.

Na ropu bohatá Libye zažila od pádu diktátora Muammara Kaddáfího, jehož v roce 2011 svrhlo lidové povstání s pomocí vojenské intervence NATO, jen krátká období míru. Od roku 2014 v zemi zuřila občanská válka, v níž proti sobě stály jednotky Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, které s podporou Ruska, Spojených arabských emirátů, Egypta či Jordánska stály za vládou v Benghází, a jednotky vlády z Tripolisu podporované OSN, Tureckem či Katarem. V létě 2020 získaly milice stojící za tripoliskou vládu převahu a vyhnaly Haftarova vojska z okraje Tripolisu a řady západolibyjských měst. V říjnu 2020 pak obě znesvářené vlády podepsaly v Ženevě dohodu o trvalém příměří. Libye se snaží za pomoci OSN už několik let uspořádat volby, zatím se to ale nepodařilo.