Hidžáb je v islámské republice mocným politickým symbolem a základním kamenem ideologie tamního duchovního zřízení. Za nedodržování přísných pravidel oblékání ženám hrozí tresty. Od loňského září, kdy v zemi propukly celonárodní protesty, ale začalo mnoho mladých Íránek otevřeně povinné nošení hidžábu zpochybňovat, a to někdy i veřejnými projevy občanské neposlušnosti. Demonstrace zažehla smrt mladé ženy kurdského původu Mahsy Amíníové, která zemřela po zadržení mravnostní policií kvůli příliš volně nasazenému hidžábu.

Činnost mravnostní policie, která nošení muslimské pokrývky hlavy vymáhá, byla krátce pozastavena, ale nyní se její příslušníci vrátili zpět do ulic. Podle policie se jedná o opatření proti ledabylosti vůči hidžábu. Očekává se však, že návrat mravnostních policistů do ulic povede k dalším konfrontacím s demonstranty.

Jedná se o jasné a explicitní vyhlášení války lidem, uvedl na instagramovém kanálu perského vysílání BBC íránský respondent, jehož jméno BBC v zájmu jeho bezpečnosti nezveřejnila. Zároveň vyjádřil naději, že tentokrát lidé využijí opakovaných chyb režimu a svrhnou celý systém.

Obnovení činnosti mravnostní policie čelí ostré kritice, ačkoliv íránská vláda tvrdí, že tak učinila na základě přání veřejnosti.

Bývalý íránský prezident Mohammad Chátamí označil návrat vozů mravnostní policie do ulic za sebedestruktivní krok vlády, který povede k dalšímu napětí ve společnosti a mohl by způsobit sociální implozi.

Nejmenovaný bývalý íránský představitel agentuře Reuters řekl, že špatná rozhodnutí mohou mít pro establishment bolestné důsledky. Lidé nesnesou další tlak. Pokud to bude pokračovat, budeme opět svědky pouličních protestů.

Ke střetům mezi policií a civilisty ohledně vymáhání přísných pravidel přitom již v poslední době došlo. Na videu, které získala BBC a které bylo pravděpodobně natočeno 16. července, je vidět, jak lidé v severním městě Rašt brání policii v zatčení tří dívek za porušení pravidel oblékání.

Tento měsíc se nekonal plánovaný soud s jednou z předních politických vězeňkyň v Íránu, Sepídeh Kolíánovou, protože při něm odmítla nosit hidžáb. Devětadvacetiletá lidskoprávní aktivistka strávila šest let za mřížemi za reportování o pracovněprávním sporu v jihozápadním Íránu. Dříve tento rok byla propuštěna po odpykání trestu, následně ale byla opět zatčena a uvězněna za to, že před nechvalně proslulou věznicí Evín skandovala protirežimní hesla.

Zdá se, že jsme se ocitli v patové situaci, uvedl Mehrzad Boroujerdi, který působí na Missourské univerzitě vědy a techniky a je spoluautorem knihy o porevolučním Íránu.Opozice nebyla schopna svrhnout režim duchovních a stát nebyl schopen získat na svou stranu občany kvůli brutálním represivním opatřením a neochotě řešit jakékoli požadavky občanů, dodal.

Za porušování pravidel nošení hidžábu byly v Íránu uvaleny i netradiční tresty. V jednom případě byla žena odsouzena k omývání mrtvých, což je islámská tradice vykonávaná před pohřbem. Dvě herečky byly odsouzeny k povinné psychoterapii. K ročnímu vězení byla odsouzena žena, která si na veřejnou akci místo hidžábu vzala klobouk.