Ázerbájdžán v úterý zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Region následně souhlasil s tím, že uzavře příměří. Od představitelů neuznané arménské karabašské republiky zaznívá, že se obávají perzekucí obyvatel ze strany Ázerbájdžánu, podotkla agentura Reuters. Ázerbájdžán je označován za jeden z nejautoritativnějších států v postsovětském prostoru a současný prezident Ilham Alijev je stejně jako jeho otec, který vládl zemi před ním, viněn z porušování lidských práv.

Ázerbájdžánský prezidentský poradce Hadžijev dnes v rozhovoru s Reuters řekl, že Baku bude nuceno podniknout kroky proti karabašským bojovníkům, kteří použijí proti ázerbájdžánským úřadům sílu. V současnosti si všímáme, že některé ozbrojené skupiny a také někteří představitelé veřejně prohlásili, že nepřijmou naše podmínky a budou pokračovat s odporem, sdělil Hadžijev. Dodal, že Baku zvažuje amnestii pro karabašské bojovníky, kteří se vzdají zbraní.

Náhorní Karabach je formálně součást Ázerbájdžánu, ale ve válce, která skončila v roce 1994, ho ovládli arménští separatisté. Od té doby ho de facto spravovali Arméni, i když jeho část v roce 2020 dobyl během šestitýdenních bojů Ázerbájdžán.