Je dostatek důkazů pro závěr, že rychlé, přísné zavedení balíků doplňujících se nelékových opatření bylo nepochybně účinné při omezení nákazy (virem) Sars-CoV-2, uvedl vedoucí autorů analýzy Mark Walport. To však neznamená, že by každé opatření mělo stejnou efektivitu ve všech situacích, dodal.

Opakovaně se ukázalo, že uzávěry, nařízené rozestupy a omezení velikosti shromáždění byly spojeny s významným omezením šíření (viru) Sars-CoV-2, tvrdí autoři. Podle nich to byla vůbec nejúčinnější opatření. Čím tvrdší byla, tím se zvyšovala jejich efektivita. Autoři poukazují, že opatření zaměřená na seniory vedla například k omezení vzniku ohnisek nákazy v domech s pečovatelskou službou. Uzávěry škol pak vedly ke snížení šíření viru v tomto prostředí a ve školských komunitách.

Účinné bylo podle většiny studií také zakrytí nosu a úst, a to především, pokud to bylo povinné, a při nošení respirátorů či kvalitních druhů roušek. Málo studií se naopak zabývalo dopady uzávěr hranic a omezení cestování na šíření koronaviru. Cílená opatření tohoto druhu, například zákaz cestování ze zemí s vysokým výskytem viru do zemí s malým výskytem, měla podle analýzy pravděpodobně středně silný dopad.

Studie z mnoha zemí, které zavedly trasování spolu s izolací nakažených lidí a lidí, se kterými byli v kontaktu, ukázaly pokles počtu úmrtí na covid-19, uvedli autoři studie. Významným faktorem pro zavádění a dodržování opatření byla důvěra ve sdělovací prostředky a informace o covidu-19.

Neprůkazný byl dopad opatření, jako jsou časté větrání či omezení počtu lidí na metr čtvereční, protože v drtivé většině případů byla zavedena spolu s dalšími opatřeními a nebylo tak možné zkoumat jejich jednotlivý vliv.

Srovnávací analýza vzala v potaz šest druhů nelékových opatření a brala v úvahu studie národních i mezinárodních organizací.