Zákon o obranné politice označovaný zkratkou NDAA je rozdílný od aktuálně projednávaného balíku americké vojenské pomoci Ukrajině a Izraeli. O návrhu NDAA v rozsahu 3100 stran by podle Reuters mohla Sněmovna reprezentantů hlasovat už tento týden. Demokratický prezident Joe Biden již avizoval, že zákon podporuje a podepíše jej.

Návrh zahrnuje mimo jiné krátkodobé prodloužení platnosti kontroverzního zákona o sledování zahraničních občanů využívajících americké poskytovatele telekomunikací, a to do 19. dubna. Americká vláda podle vlastního prohlášení sesbíraná data používá k ochraně Spojených států a jejich partnerů před zahraničními hrozbami, včetně teroristů a špehů a k posílení kyberbezpečnosti.

Dalším významným bodem je podle amerických médií důraz na odstrašení možné čínské agrese; na region jihovýchodní Asie, takzvaného Indo-Pacifiku, by podle návrhu mohlo jít 14,7 miliard dolarů (asi 330 miliard korun), které by byly využité mimo jiné k výcviku tchajwanské armády a posílení spolupráce v bezpečnostním paktu AUKUS - Austrálie, Spojených států a Británie.

NDAA výrazně ovlivňuje také personální politiku. Návrh počítá s nárůstem základního platu amerických vojáků o 5,2 procenta a měsíčními bonusy pro juniorní členy armády v naději, že více lidí bude mít zájem se k armádě připojit. Více podpory by podle Senátu mělo jít příbuzným vojáků a rychlejším tempem by se měly stavět nové kasárny i renovovat staré.

Součástí letošního návrhu je také několik opatření zaměřených na ukončení kultury woke v armádě. Woke je výraz s nejasnou definicí často označující různé aspekty protidiskriminační nebo sociálně-liberální politiky, ve Spojených státech mnohdy používaný pejorativně republikánskými politiky a aktivisty. V kontextu armády a návrhu NDAA jde například o zákaz vystavování duhové vlajky komunity LGBT+ ve vojenských zařízeních.