MOV na říjnovém zasedání v Bombaji rozhodl, že příští rok v létě vybere organizátory obou nejbližších volných zimních olympiád. Nyní oznámí preferované zájemce a podle zkušeností při výběru Brisbane jako pořadatele letních her v roce 2032 to může naznačit, jaká bude s velkou pravděpodobností konečná volba.

Pořadatel ZOH 2030 už měl být touto dobou jasný, ale situaci zkomplikovalo odstoupení favorizovaného Sappora i kanadského Vancouveru. V posledních měsících se objevily nové projekty, které jsou v zájmu snížení nákladů a ochrany životního prostředí založené na stávajících sportovištích. Francouzi, Švédové a Švýcaři nepočítají s jedním centrem, ale s využitím mnohdy hodně vzdálených areálů včetně sportovišť v zahraničí.

Švýcaři by například mohli rychlobruslařské soutěže umístit na dráhu v bavorském Inzellu. Vhodný rychlobruslařský ovál nemají ani Švédové, kteří jinak chtějí k metropoli Stockholmu přidat střediska Falun, Aare a Östersund. Rychlobruslení by mohlo být v Norsku, pro sporty v ledovém korytě projekt počítá s lotyšskou Siguldou. Rychlobruslařské soutěže v zahraničí jsou možností i při výběru francouzské kandidatury, která plánuje centrum v přímořském letovisku Nice a využití stávajících středisek ve francouzských Alpách. Nejvzdálenější destinací od Nice by měl být biatlonový areál Grand-Bornand, kam je to z Azurového pobřeží přes 500 kilometrů.

Vzhledem k vývoji klimatu se vznáší otazník nad budoucností zimních olympijských her jako takových. Z odborných studií vyplývá, že od roku 2040 bude jen deset zemí s dostatkem sněhu a ledu pro ZOH. Tímto dramatickým dopadem klimatické změny na zimní olympiádu se musíme důkladně zabývat, uvedl předseda MOV Thomas Bach. Ve hře jsou změny v programu i pravidelné střídání několika zemí, které budou schopné tuto akci uspořádat.

Příští zimní olympijské hry budou v roce 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo. I tam se bude na horách závodit hned v několika centrech.