Chtěl bych poděkovat především své partnerce Anežce, která je mojí velkou oporou ve chvílích, kdy jsem na dně. Ta mě podrží. Když jsem na vrcholu blaženosti, tak to dokáže se mnou sdílet, řekl Dostál. Děkoval i trenérovi Pavlu Davídkovi. On je opravdu šílený, protože mi stačí na některých tréninkách. To je mu sparingpartner číslo jedna.

Poděkoval také rodičům. Tátovi za to, že mě naučil sedět v kajaku a ukázal mi, že rychlostní kanoistika je nejenom o dřině, ale i o spojení přírody a jednoty těla. Když jsem nadával jako malý, že musím na kajak, tak mě posílal koukat na rybičky a honit kachny. Vždycky věděl, jak na mě. Mamince za to, že mi vždycky říkala, že jsem výjimečný a ať se nebojím mít velké sny, řekl Dostál.

Neopomněl ani své sestry. Pomáhají mi s kariérou. Jedna (Magdaléna) jako manažer a druhá (Anna) jako fyzioterapeutka. A také bych chtěl poděkovat celé rodině Paloudů, kteří mě vzali na milost za moje blbé vtípky. Tváří se, že jsou vtipné. Díky za to. A taky všem lidem, kteří se dneska na přípravě Josefa Dostála podíleli. Potřebovali jsme zlepšit spoustu detailů. Spojili jsme se s elitami v různých oborech a dokázali jsme moje tělo posunout na úplně nový level, prohlásil Dostál.

Maminka Eva je bývalou reprezentantkou ve volejbalu a jazzovou zpěvačkou. Prozradila, proč je syn tak výjimečný. Je to od mého táty, že je vlastně pravnuk dvou legionářů. Vždycky říkám, že to, co jsme zažili my, je úplné prdlajs, proti tomu, co zažili ti naši dědečkové. Šlo jim o život, tak si myslím, že nám rodiče dali dobré geny a já jsem to jen předala dál, řekla Emingerová.

S dcerami následně zazpívaly Pátou. Jestli si myslíte, že já budou zpívat... Já jsem si to užil na stupních, připomněl Dostál svou odzpívanou hymnu z plných plic. Děkuju, to bylo moc hezký a doufám, že se i třeba v Los Angeles podaří šestá. Jsem zvědavý, jestli i na to bude nějaká písnička, usmíval se Dostál.a C'est La Vie už zpíval také.

Před půlnocí dorazila mezi fanoušky i Ogrodníková, kterou podporoval v hledišti Stade de France také její partner a kapitán hokejistů mistrovského Třince Petr Vrána. Nechyběl ani jeho osmiletý syn Leo, kterého společně vychovají. S ním Ogrodníková sdílela i radost před rozvášněnými fanoušky v Českém domě.

Bylo to moc hezké. Byla jsem trošku roztěkaná a nevěděla jsem moc, co mám dělat. A jsem hrozně unavená. Jsem ráda, že jsem si tam trošku zatancovala. Zítra mě čekají povinnosti, tak už se pomalu budu ukládat ke spánku, řekla Ogrodníková.

Na dálku jí před finále poslali videovzkaz na sociálních sítích třinečtí hokejisté, kteří na tréninku házeli hokejkami jako oštěpem a vyjádřili jí podporu. Je to tak hrozně hezké. Jsem ráda, že mě podpořili a mám pro ně pro každého takový malý dáreček z Paříže. Těším se, co na to budou říkat, dodala Ogrodníková.