Otevřely se mi brány pro získávání lukostřeleckého materiálu přímo od firem a vůbec sponzorský svět. Jinak se nemění nic, cíle jsou pořád stejné. Pořád se chci dostat do finále Světového poháru, pořád chci vyhrát mistrovství Evropy a dobře střílet na olympiádě. Je dobře, že jsme si to vystříleli už teď a můžeme se na to v klidu připravit, uvedla Horáčková, jež na předchozích OH v Tokiu obsadila 33. místo.

Česká reprezentantka ovládla šampionát v německé metropoli, kam jela s cílem skončit mezi nejlepší osmičkou, z pozice 42. ženy světového žebříčku. V kvalifikaci obsadila mezi 140 soutěžícími sedmé místo a díky tomu měla v play off v úvodních dvou kolech volný los.

Prvním krokem bylo skončit v kvalifikaci do osmého místa, řekla Horáčková. První polovina jí tolik nevyšla, ale ve druhé se zlepšila a posunula se na kýžené pozice. To ji utvrdilo v tom, že je dobře připravená.

Na úvod vyřazovací části porazila 6:2 domácí Charline Schwarzovou, následně si poradila se Slovinkou Žanou Pintaričovou (6:4). Ten den to byla obrovská loterie, protože foukalo neskutečným způsobem. První souboj jsem začala tím, že jsem netrefila terč. Naštěstí systém, kterým se střílí, umožňuje udělat i takhle fatální chybu, uvedla Horáčková.

Slovinka je mladá holka, ale ten den střílela fakt dobře, takže jsem to neměla úplně nejjednodušší. Bylo to o tom ustát na nervech jak vítr, tak to, že střílím o postup mezi nejlepších osm. Tam bylo těžké to ukorigovat, měla jsem i trochu štěstí, dodala ke druhému čtvrtečnímu duelu.

Během dalších dvou volných dnů se dokonale připravila na pódiové střílení, všechny tři nedělní souboje vyhrála 6:0. Nejprve deklasovala reprezentantku korejské velmoci Lim Si-hjon, poté zdolala Japonku Sacuki Nodaovou a v duelu o zlato nedala šanci Mexičance Alejandře Valenciaové.

Vyloženě těžký moment jsem neměla, protože jsem si nastavila hlavu tak, že to bylo buď všechno, nebo nic. Byla jsem jakoby v transu, všechno ostatní jsem měla upozaděné a vnímala jsem jen tátu za sebou, sebe a terč. Cítila jsem se nejlíp, jak jsem se kdy cítila, prohlásila Horáčková. Jejím prvním gratulantem byl bezprostředně po zisku titulu otec a trenér Zdeněk Horáček, poté následovala další blahopřání.

Je toho hodně. Nejvíc si cením gratulací, které byly přímo na místě a přišly od jiných lukostřelců a trenérů, se kterými se známe. Všichni docela smekli klobouk dolů. Já jsem si v ten moment ještě neuvědomila, co jsem tam předvedla, řekla Horáčková, které zbývá poslední rok magisterského studia. Lukostřelba ji živí jen částečně, kromě smlouvy s Victorií dostává také stipendium v projektu UNIS.