Leknessund a Paret-Peintre byli součástí skupinky uprchlíků, která si v průběhu etapy vypracovala až pětiminutový náskok na hlavní pole. V čele zůstali osamoceni poté, co poslední soupeře setřásli v závěrečném příkrém stoupání v koncovce 175 km dlouhé trasy. V rovinatém dojezdu do Lago Laceno uspěl ve spurtu Francouz a získal nejcennější etapový vavřín v kariéře.
Je to naprosto úžasné. Samozřejmě, že jsem chtěl etapu, ale věděl jsem, že je ve hře i růžový trikot. Zkusil jsem jeden útok, v němž jsem do toho dal všechno, abych ho setřásl, ale dokázal se udržet. Pak už jsem v závěru neměl nohy, ale být v růžovém je superspeciální, řekl k dosud největšímu úspěchu v kariéře Leknessund, jenž za Paretem-Peintrem zaostal o dvě sekundy.
Třiadvacetiletý Leknessund, který startuje teprve na druhém závodě Grand Tour, se na Giru stal druhým Norem, jenž oblékl růžový dres. Před ním to dokázal jen Knut Knudsen v roce 1975. Před Evenepoelem nyní vede o 28 sekund, průběžně třetí je s půlminutovým odstupem dnešní vítěz.
Letos bylo mým hlavním cílem Giro, takže na dnešek, na tyhle tři týdny, jsem tvrdě trénoval. Věděli jsme, že dneska bude den na únik, takže to byla pro nás důležitá etapa, protože jako tým jsme si přijeli pro nějaké etapové vavříny. Věděl jsem, že jsem v závěru rychlejší, tak jsme až do konce spolupracovali. A on má nakonec růžový dres, takže jsou všichni spokojeni, řekl vítězný jezdec stáje AG2R-Citroën.
Evenepoel pro tentokrát na bránění růžového dresu rezignoval a soustředil se na hlídání svého největšího rivala Primože Rogliče. Se slovinským cyklistou také dojel v balíku hlavních favoritů do cíle s dvouminutovým odstupem za vítězem. Roglič je celkově pátý se ztrátou 1:12 na lídra.