Cítím se skvěle, uvedla Krejčíková, když dostala otázku na to, jaké je to být finalistkou Wimbledonu. Je nádherné něco takového slyšet. Jsem na to moc hrdá, doplnila.

Úspěchu si vážila o to víc, že během roku měla zdravotní potíže a nebyla před turnajem stoprocentně rozehraná. Nebylo to ideální. Nikdy bych nečekala, že pak za čtyři týdny postoupím do finále Wimbledonu a budu takhle jinou hráčkou. Jsem ráda, že jsem to vše překonala, sedím tady a mohu si s vámi povídat, uvedla.

Osmadvacetiletá tenistka z Ivančic neměla do utkání proti Rybiakinové nejlepší vstup. Po ztracené první sadě ale zlepšila podání, dvakrát soupeřku brejkla a vývoj zvrátila. Předloňskou wimbledonskou šampionku zdolala i potřetí v kariéře a opět po obratu.

Nad tím jsem moc nepřemýšlela. Spíše jsem se snažila soustředit na své gamy, abych se s ní držela a čekala na příležitost. Věřila jsem, že šance přijde, že se mi podaří ji někdy brejknout a přijde moje momentum, uvedla.

Vedle zlepšené hry na returnu jí pomohla i změna taktiky při servisu. Více chodila na síť. Cítila jsem, že ji musím možná dostat trochu pod tlak, abych to změnila. Hledala jsem nějaké možnosti. Jednou z nich byl servis-volej, líčila Krejčíková.

Poté co po více než dvou hodinách využila první mečbol, zvedla ruce nad hlavu a radostí zakřičela. V zápase jsem se cítila dobře, až jsem byla překvapená, že jsem byla skoro celou dobu v klidu. Pořád jsem si jela to své, povzbuzovala se a bojovala o každý balon. Na konci, když zkazila bekhend a hlásili, že je konec, a můj box byl na nohách, to bylo nádherné. Užila jsem si to, řekla turnajová jednatřicítka.

Vychutnala si atmosféru na centrkurtu, v lóži jí fandila i herečka Jana Paulová. S ní se Krejčíková zná od triumfu na Roland Garros v roce 2021. Psala mi, že mi fandí a gratuluje. Od té doby jsme spolu v kontaktu, řekla česká tenistka. Poprvé jsme se potkaly v roce 2022, kdy jsem byla zraněná. Šla jsem na premiéru představení, ve kterém hrála. Sedly jsme si a jsme spolu v kontaktu doteď. Když je šance a chce mě vidět naživo, je vždy vítaná, uvedla Krejčíková.

Při pozápasovém rozhovoru zavzpomínala na zesnulou bývalou trenérku Novotnou, která Wimbledon vyhrála v roce 1998. Neskrývala slzy. O zdejších zápasech jsme si s Janou také povídaly, ale už je to nějaká doba. Nicméně doufám, že by na to teď byla hrdá, doplnila Krejčíková.

Z toho, že ji od titulu ve Wimbledonu dělí už jen jeden krok, měla radost. Snažila se ale zůstat soustředěná. Na sobotní zápas se těším. Těším se, že budu zase hrát na centrkurtu a že v sobotu budu vědět výsledek, podotkla.

V sobotním finále nastoupí proti turnajové sedmičce Paoliniové. S ní dosud odehrála jen jedno utkání. Před šesti lety zvítězila Krejčíková v kvalifikaci na Australian Open 6:2, 6:1. Ten zápas si už nepamatuju. Nyní čekám těžký duel Bude to pro nás obě velký zápas, uvedla Krejčíková.