S tehdy čtyřnásobným olympijským medailistou Dostálem se už před olympiádou bavili, že by rádi v Paříži získali nějaký cenný kov. Myslím si, že ani jeden z nás nečekal, že ten druhý přiveze třeba to zlato. Tedy nevím, co Pepa čekal ode mě, ale já jsem si říkal: 'Zlato, to by bylo hodně hustý.' Na medaili jsem mu věřil, ale zlato to je o level výš. Je to super, že dva kluci z kanoistiky mají dvě zlaté medaile, radoval se Fuksa.

Jednatřicetiletý reprezentant si nenechal finále kajakářů na kilometru ujít ani v nabitém programu novopečeného olympijského šampiona. Šel jsem zrovna k autu a měl jsem to zapnuté na telefonu. Byla to radost na parkovišti. Byli jsme tam úplně sami a říkali jsme si: 'Ty kráso, hustý.' Jestli to dá, nedá, jestli nevytuhne. Dopadlo to zlatě a je to super, líčil.

Dostálův tým některé záležitosti v olympijské přípravě probíral i s rodinným týmem kolem Martina Fuksy. Především s jeho otcem Petrem a dědou Josefem, kteří plní roli trenérů. Ten barák si vzali podle nás a i nějaké tréninky zkonzultovali. Tak jestli stačilo k tomu, že vyhrál olympiádu, jenom změnit trénink podle nás, tak hustý. Ale myslím, že to byly jenom detaily, které mu mohly pomoci psychicky. Určitě netrénovali přesně to co my. Je to zásluha především jeho týmu, řekl Fuksa.

Dnes se oba zlatí medailisté z areálu ve Vaires-sur-Marne potkají v Českém domě. Řeknu Pepovi: 'Vítej v klubu.' Protože já byl první, plánoval Fuksa.