Jordán, který dohrával klubovou sezonu po boku reprezentačního kapitána Romana Červenky ve švýcarském celku Rapperswil-Jona, si zahrál na MS v letech 2014 až 2016, 2018 a naposledy loni, kdy byl členem bronzového mužstva kouče Kariho Jalonena, které ukončilo desetileté čekání Čechů na medaili z velké akce. Pro mě je to vždycky čest, od mládežnické kategorie rád reprezentuju, když zdraví dovolí, uvedl Jordán.
K podobnému nastavení napomohlo zlínskému rodákovi třeba i to, jak hltal boje na šampionátech z pozice diváka, když vyrůstal. Když se hrálo o medaile dřív, kolikrát nám i zrušili nebo posunuli tréninky. A když se vyhrávaly medaile, nakoplo vás to, že byste tam taky jednou chtěl stát s pohárem. Na naši generaci to mělo velký vliv, přitakal Jordán.
I proto nemá problém popasovat se s dlouhou přípravou. Kdybych tady nechtěl být, nejdu do toho. Je to delší, ale s tím počítáme všichni, dáváme do toho maximum. Nějaké řezy a škrty musí samozřejmě přijít, i pro trenéry je to nepříjemné, ale já vždycky chci, abych si mohl říct, že jsem pro to udělal všechno, řekl Jordán.
Maximum chce udělat i pro naplnění cíle, s nímž český výběr do dějiště šampionátu odcestoval. Ten je pořád stejný - jdete do turnaje s tím, že ho chcete vyhrát. Kolikrát jsme skončili čtvrtí, medaile byla na dosah, ale pořád byla vlastně daleko. Vyhrát medaili byl vždycky sen. Snad zopakujeme, co se nám povedlo loni, třeba i s ještě lepším výsledkem, přál si Jordán. I když se oba ty týmy liší, kostra z loňska zůstala. Nechtěl bych to ale moc porovnávat, až výsledky ukážou více.
V obranné dvojici by měl nastupovat s Jakubem Zbořilem z Bostonu, jednou z pěti posil ze zámořské NHL. Odehráli jsme spolu jeden zápas v Brně. A myslím, že dobře. Doufám, že na to navážeme. Výborně bruslí, je to mladý kluk, dohrává souboje. V komunikaci nebude problém, ta je se Zbořkou určitě dobrá. Je to skvělý hráč, určitě to není tak, že bych na něj měl nějak dávat pozor, řekl Jordán.
Ohlídat situaci bude ale zapotřebí, když mladší parťák vyrazí podpořit ofenzivu. To ano, Kari (Jalonen) chce, aby obránci podpořili útok, když bude šance jít třeba do přečíslení čtyři na tři. Můžeme to podpořit Kuba i já. Když uvidím, že on je rozjetý, zůstanu vzadu. V útočném pásmu je to hodně o pohybu, beci kolikrát dost rotují, popsal Jordán.
Na klubové scéně prožil náročný rok s ohledem na přesun z Chabarovsku z KHL do švýcarské nejvyšší soutěže. Nevěděli jsme, co a jak bude, manželka nemohla kvůli zdravotním problémům přijet za mnou do Ruska. Urychlilo to ten konec v Rusku, připomněl Jordán.
Na MS jel i přesto, že nemá smlouvu na příští sezonu. Nejistotou budoucnosti se ale nenechává svazovat. Tak to prostě je, i to je součást sportu. Byly roky, kdy jsem jel na šampionát, skončila sezona a já měl podepsáno. Není to teď úplně ideální, ale mám nějaký věk, zkušenosti a týmy ví, jestli jim do toho zapadnu. V závěru je to práce agenta, já se pak s rodinou rozhodnu podle možností, řekl Jordán.
Řešit to chce i s ohledem na syna. Od 17 let jsem v zahraničí, synovi je čtrnáct let, taky hraje hokej a pokud možno - pokud bude hrát hokej - do budoucna bych mu s tím chtěl pomoct. Důležité je, že můžeme být spolu jako rodina, než abych ho teď posílal někam samotného. Beru jako zásadní, abychom mu dali zázemí, uvedl Jordán.
Při otázce na to, jak si syn bere k srdci otcovské rady, se Jordán srdečně zasmál. Pořád rotuje, ohledně útoku mu moc radit nemůžu. Ale když můžu, určitě pomůžu. Chce na sobě pracovat, ale jsou okamžiky, kdy absolutně nechce slyšet můj názor, odsekne. To je ta puberta. Tím jsme si prošli všichni, připustil s nadhledem Jordán.
Ve Švýcarsku se mu líbilo, už měli kustody, zázemí na vysoké úrovni, to se mu zamlouvalo. Párkrát byl ve Švédsku na kempu, sever by se mu taky líbil, ale taky to nemusí dopadnout vůbec nijak. I dceru vedeme ke sportu, je důležité, aby oba poznali autoritu a měli sebekázeň. Podpoříme je v čemkoli, u nás je důležité i to, jak studují, to by měl být základ, dodal Jordán.
