Co se musí člověku sejít na pokoření takové mety? Zdraví a dlouhodobá výkonnost toho hráče, což Červus má. Samozřejmě také zdraví, aby se vám vyhýbala ta zranění, která hokej přináší, a nějaké další okolnosti - kluci, kteří hrají v NHL a dostávají se do play off, tak ti to asi nikdy nedokážou. Musí to pro něho být pocta, klobouk dolů před ním, uvedl Výborný.

Vnímá, že se jeho rekord v ohrožení, ale neřeší to. Jestli to může Červus překonat? Já si myslím, že to překoná. A hned o několik zápasů. Myslím, že to zvládne, předpověděl Výborný. Ať to Červus klidně zvládne a dostane se přede mě. Mně stačí, že mám těch pět zlatých. A to už Červus asi překonat nestihne, smál se bývalý vynikající útočník, který je pětinásobným mistrem světa z let 1996, 1999 až 2001 a 2005, zatímco Červenka byl jen u triumfu v roce 2010.

Když měl Výborný vybrat, kterého titulu si s odstupem doby váží nejvíce, zmínil ten nejstarší. Asi Vídeň v roce 96. Byl jsem tam poprvé, hned jsme vyhráli a na (zlatou) medaili se čekalo 11 let, řekl Výborný.

Hokej si devětačtyřicetiletý bývalý centr užívá už jen jako fanoušek. Teď už ano. Poté, co jsem ukončil kariéru, jsem nechodil hrát a ani jsem na hokej nekoukal. Trvalo to asi čtyři pět let. Hokej mě vůbec nebavil, chodil jsem místo toho radši boxovat. Teď kolem té padesátky se to zase vrací, uvedl Výborný.

Nenechal si ujít ani páteční úvodní zápas Čechů s Finskem. Akorát jsem se vrátil z Říma, byl jsem už trošku unavený, ale byla to krása. Kluci hráli neskutečně oproti zápasům v Brně. Klobouk dolů. Viděl jsem větší nadšení, hráli super z obrany a Finy jsme k ničemu nepustili. Moc nepamatuju zápas, v němž se Finové nedostávali do šancí, vyzdvihl Výborný.

A jeho zkušenosti s MS v domácím prostředí? Vzpomněl jsem si na rok 2004, když jsme v Praze vypadli na nájezdy s Amerikou. Mistrovství bylo deset dní super a pak nás jedna zpackaná třetina stála medaili. Mistrovství světa doma je vždycky specifické, řekl Výborný.