Naše studie představuje důležitý krok vpřed ve výzkumu cytoskeletu želvušek, který by měl zlepšit naše porozumění molekulárním mechanismům, jež jsou základem kryptobiózy želvušek, uvedla první autorka studie Kamila Novotná Floriančičová z Přírodovědecké fakulty. Ve výzkumu se vědci zaměřili na geny kódující tubuliny a proteiny, které patří mezi základní stavební kameny cykloskeletu želvušek. Tubuliny jsou nezbytné pro mnoho buněčných procesů a my předpokládáme, že by mohly hrát klíčovou roli v morfologických změnách spojených s úspěšnou kryptobiózou těchto organismů, dodal Stanislav Vinopal z CENAB.
Kryptobióza (jinak také anabióza) je stav, do něhož želvušky upadají za nepříznivých podmínek a kdy dokážou prakticky zastavit svůj metabolismus. Spouštěcím impulsem může být vyschnutí, mráz či nedostatek kyslíku. V kryptobiotickém stavu ustávají veškeré metabolické pochody a nepokračuje ani rozmnožování, vývoj či oprava tkání. Organismus pak může v tomto stavu přetrvávat až po dobu 30 let, dokud mu podmínky okolního prostředí nedovolí jej ukončit a vrátit se do původního stavu, kdy může opět normálně žít.