Vědci se domnívají, že důležitou roli v počátcích vývoje křídlatého hmyzu hrála voda, protože i larvy dalších skupin hmyzu, jako jsou jepice a vážky, žily ve vodě. První formy zploštělých výběžků na hrudi, které daly vznik pozdějším křídlům, tak mohly vzniknout jako orgány určené k dýchání, podobně jako to vidíme u křídelních pochev na našich zkamenělinách,“ uvedl Pavel Sroka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Podotkl ale, že objevené zkameněliny nepředstavují předka křídlatého hmyzu.
Zkameněliny starobylé skupiny hmyzu pocházejí z období prvohor. Svou stavbou těla larvy připomínají hypotetického předka křídlatého hmyzu, a poskytují tak nová vodítka k rozkrývání této záhady evoluce.
O vzniku hmyzích křídel existuje několik teorií. Navzdory dlouholetému výzkumu není zcela jasné, z jaké části a struktury se křídla vyvinula a jakou funkci měla před evolučním vývojem do své nynější podoby. V dnešní době je ale jasné, že svou roli hrálo, zda předek hmyzu žil ve vodě, nebo na souši. Některé vědecké studie dávají vznik křídel do souvislosti se žábrami, avšak častěji se vědci přiklánějí k teorii původu od suchozemských předchůdců, uvedla akademie.
