Expozici dominují kosterní ostatky. Vystavené jsou pozůstatky muže, dvou dětí, které zemřely jako šestileté a desetileté, a pozůstatky přibližně třicetileté ženy. Podle Hocha byla pohřbená s nožíkem v ruce, což nebývalo běžné. Zřejmě musela být pro tehdejší společnost něčím výjimečná. Zajímavá je s odstupem staletí i pro badatele, dokázala totiž přežít zlomeninu stehenní kosti, která nebyla odborně ošetřená. Kost srostla přes sebe, což muselo být mimořádně bolestivé. Noha se jí kvůli tomu zkrátila asi o šest centimetrů. Pokud vůbec dokázala chodit, musela výrazně kulhat. Byla matkou, nejméně jednou porodila. Je nesmírně zajímavá, takže se ji pokusíme podrobit i dalším přírodovědným analýzám, abychom se dozvěděli třeba to, odkud pocházela, jak byla vyživována a podobně. To nás ale teprve čeká, řekl Hoch.

Zatímco s kostrami archeologové v okolí kostela počítali, odkrytí pozůstatků opevněného šlechtického dvorce bylo překvapením. Dochovala se z něj kamenná podezdívka, obehnán byl zřejmě příkopem, valem a palisádou. Návštěvníci ho uvidí na vizualizaci. Součástí dvorce byl pravděpodobně i kostel, předchůdce dnešního kostela svatého Martina, jehož podoba ale není známá.

Zatím expozice zabírá jeden sál. Její součástí je i improvizovaná kostnice. Skutečná třebíčská středověká kostnice byla podstatně větší s plochou asi 25 čtverečních metrů. Archeologové ji nalezli plnou shořelých kostí. Kostnice byly běžné, stávaly u každého druhého kostela. V Třebíči v ní ale rovnou kosti pálili, a to už běžné není. S nadsázkou říkám, že se jedná o nejstarší moravské krematorium, řekl Hoch. Spálení kostí podle něho mohlo být záměrem, jak se přebytečných kostí na nevelkém hřbitově zbavit při obnově kostela a hřbitova v druhé polovině 15. století. Občas se to vyskytne, vím o několika analogiích po republice, ale nevím o žádné jiné kostnici, kde by spálené kosti zůstaly na místě, dodal Hoch.

Expozice se bude postupně rozšiřovat, zaměřená má být také na zločin a trest ve středověké Třebíči. Ukazovat se při ní budou i ostatky popravených.

Archeologický výzkum Martinského náměstí a okolí byl součástí jeho opravy, při které se měnil i vodovod, kanalizace nebo veřejné osvětlení. Celkové náklady byly asi 45 milionů korun (bez DPH). Podobnou archeologickou expozici zřídilo město i z nálezů z Karlova náměstí, jehož oprava skončila v roce 2022. Je umístěná v třebíčském Předzámčí.