Zajímavým fenoménem je kostel, který tu vznikl vedle obchodní stezky. Jistě hovořil o tom, že to místo bylo považováno v té době za významné, když tady vznikl tak velký kostel, a musel i někomu sloužit. Takže pravděpodobně lidem, kteří tu pracovali v hornictví, řekl Klsák.

Archeologům se ale zatím nepodařilo doložit, co tu vzniklo jako první. Pravděpodobně tudy zpočátku vedla významná obchodní cesta, která spojovala Bavorsko a Prahu. Dokládají to dodnes patrné úvozy, což je označení pro nezpevněnou cestu, která se zařezávala do terénu. Vše ostatní podle Klsáka vzniklo v návaznosti na to.

Kostel svatého Mikuláše byl založen pravděpodobně v roce 1253, ze kdy se dochovala první a patrně jediná zmínka o něm. Těžit se tu tak mohlo už od 13. století. Lidé zde nacházeli polodrahokamy, jako je například jaspis, chalcedon nebo ametyst, a bohatě zastoupená tu byla také železná ruda. Konec těžby a pravděpodobně i zánik kostela je datován koncem 16. století. Těžba se pak přesunula do sousedního Horního Slavkova a Krásna, kde se v minulosti ve velkém těžila cínová ruda.

V blízkosti kostela vykopali pracovníci archeologické sondy. Při výkopech narazili na několik desítek keramických střepů. Úlomky sem ale byly zřejmě naplavené. Archeologové odhadují, že původní osídlení muselo být o několik metrů dál na severním svahu. Na místo, které je dnes špatně přístupné, se chtějí průzkumníci zaměřit v dalších letech.

Na průzkumu kostela a jeho okolí pracují karlovarští archeologové už přes 20 let. Pravidelně se sem vracejí na dvoutýdenní výzkumy. Současně opravují i degradující zdivo kostela a jeho okolí čistí. Od té doby se lokalita ve Slavkovském lese stala významným turistickým cílem, ale i místem pro pořádání různých akcí či svateb.