Myslím si, že takové zařízení má velký význam, protože obloha je dnes v celé Evropě mizerná, je tam spoustu světla, které pozorování vadí. Náhražkou je planetárium. A když jsem se na to teď díval, je to velice věrné. Myslím si, že to děti přitáhne, řekl ČTK Grygar.

Rozšíření hvězdárny ve Švabinského ulici o planetárium se připravovalo přes deset let, řekla ředitelka DDM Jarmila Pavlíčková. Jeho dominantou je sál s kupolí o průměru šest metrů a s kapacitou určenou pro jednu školní třídu. Aktuálně dokáže planetárium ve městě Třebíč udělat simulaci hvězdné oblohy v jakémkoli ročním období a z jakéhokoli místa na Zemi. Mimo to umí simulace objektů hlubokého vesmíru a také videa a jakékoli filmy ve formátu full-dome, to znamená filmy určené pro celooblohovou projekci, ty většinou bývají právě popularizačně-naučné, řekl Juraj Mrázik ze společnosti Nowatron Elektronik, která technologii třebíčského planetária dodala.

Planetárium si ještě tento týden prohlédnou ředitelé třebíčských škol, programy pro školy začne DDM ve větší míře nabízet začátkem příštího roku. Dva dny v týdnu bude planetárium přístupné i veřejnosti. Vzhledem k omezené kapacitě zřejmě jen po on-line zakoupení vstupenek. Zatím je to takový zkušební provoz. Dnes se planetárium otevírá, první přednáška bude 16. prosince, mezi Vánocemi budou v planetáriu první pořady pro veřejnost, řekla Pavlíčková.

Při třebíčské hvězdárně funguje několik kroužků, které navštěvuje asi 50 členů. Vedle toho bývá hvězdárna otevřená v pátek a sobotu pro veřejnost a konají se v ní přednášky nebo astronomická pozorování, řekla ČTK vedoucí hvězdárny Jana Švihálková.

První pozorovatelna pro členy astronomického kroužku vznikla v Třebíči v roce 1957. Po dvou letech ji ale vykradli a její dalekohledy byly zničené. Obnovit se ji podařilo po 20 letech.

S vybudováním planetária počítala třebíčská radnice, která je zřizovatelem DDM, už v roce 2020. Investici tehdy ale zrušila, protože se rozhodla šetřit s ohledem na nejistý vývoj hospodaření po vypuknutí pandemie covidu-19.

Zdeněk Kvíz se narodil v roce 1932 v Třebíči. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Věnoval se především výzkumu meteorických rojů. Pracoval na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově a dlouhá léta pobýval v exilu v Austrálii, kde v roce 1993 zemřel.

Česká astronomická společnost uděluje od roku 1996 každé dva roky za významnou činnost v oborech meziplanetární hmota, proměnné hvězdy, popularizace a výuka astronomie Cenu Zdeňka Kvíze.