V řadě disciplín svět českým sportovcům uniká. Například i tradičně evropské atletické disciplíny se globalizují, třeba v oštěpu bylo před Jakubem Vadlejchem kompletně mimoevropské pódium. Dneska se trénuje úplně jinak. Biomechanika je zásadní. My jsme za vozem, nejsme na špici těch trendů. Nejsme schopni ty věci ani kopírovat, protože nechápeme souvislosti. Čest výjimkám, uvedl Kejval.

V Česku na rozdíl od jiných zemí neexistuje instituce, která by se specializovala na všechny složky sportovní přípravy, kam v současné době nepatří zdaleka jen samotný trénink.

Kejval proto vítá projekt Národní sportovní agentury zaměřený na vrcholový sport, který zapojil známé kapacity včetně fyzioterapeuta Pavla Koláře nebo lékaře Jiřího Dostála. Ale je to nějaký začátek. Pokud nepropojíme vědu a sport, tak se nikam nedostaneme. Duo závodník-trenér, tak to už nefunguje. Myslím si, že v obecné přípravě máme obrovské mezery. Pokud se to nezacelí v nejbližší době, tak nám ujede vlak, varoval Kejval. Čeští odborníci by se podle něj měli inspirovat i v zahraničí. Chtěli bychom se podívat, jak trénovali ti, co tu uspěli. Co dělali jinak, poznamenal.

Za další zásadní problém pro budoucnost českého sportu považuje Kejval špatnou fyzickou kondici současných českých dětí. Když je základna malá a špatná, tak ta špička nemůže být velká a dobrá. Výběr talentů se zužuje. A to je odpověď na to, proč tady na olympiádě nemáme kolektivní sporty, uvedl. Považuje také za důležité zlepšit výběr talentovaných sportovců a práci s nimi.