Hraničním časem jsou čtyři hodiny, dále se každé dvě hodiny zvyšuje pravděpodobnost vzniku trombózy o 26 procent, uvedl lékař. Trombózu podle něj lékaři potvrdí nebo vyvrátí vyšetřením ultrazvukem.

Důležitou prevencí je dostatečný přísun tekutin, při cestování asi 250 mililitrů za hodinu. Oproti tomu pití alkoholu, kávových nápojů a užívání utlumujících léků ještě více vede k celkové dehydrataci a napomůže vzniku problému, vysvětlil.

Pomáhá také krátké dvouminutové cvičení nohou každou půlhodinu, například natahování a pokrčování nebo kroužení kotníky. Každé dvě hodiny by se pak cestující měl krátce projít. Pokud při cestování trpíte otoky a křečemi v nohách, je dobré také zvážit použití akupresurních punčoch, dodal.

Prvními signály takzvané chronické žilní nedostatečnosti jsou drobné žilky nebo takzvané křečové žíly. S nimi se podle odborníků potýká 60 až 80 procent populace, kvůli těhotenství a hormonálním změnám jsou častější u žen. Stav zhoršuje i obezita a dlouhé sezení či stání. S věkem se zhoršuje kvalita žilní stěny i pevnost kůže.

Podstata problému tkví v tom, že krev neproudí správně, tedy k srdci, ale vrací se v povrchním žilním systému, což způsobuje zvýšený tlak v povrchních žilách, popsal Rokošný. Postižená žíla a její větve se dále roztahují, a to vede k vzniku různých stadií žilní nedostatečnosti od drobných žilek, přes klasické varixy až po kožní změny, v nejhorším případě až ke vzniku bércového vředu, doplnil.

S rozšířenými žilkami se podle něj podle odborné literatury potýká 26 procent populace, s křečovými žilami 19 procent. U osmi procent lidí vznikne otok, u čtyř procent kožní změny a přibližně jeden člověk ze sta má bércový vřed, tedy přetrvávající poškození kůže.