Sklářství jako odvětví je v Česku důležité zejména v Libereckém a Zlínském kraji a na Vysočině. Jestli sklářům pomůže nedávný zápis ruční výroby skla na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO se podle provozovatele sklárny v Karlově Lukáše Vernera teprve ukáže. Určitě je to pro nás čest, řekl ČTK. Zároveň uvedl, že mu radost z tohoto uznání kalí nynější starosti s drahými energiemi.

V lednu bude sklářská pec v Karlově odstavená kvůli pravidelným opravám, lidé mohou navštívit sklářskou galerii. Po zprovoznění pece se budou moci znovu podívat také do huti. Školy někdy spojují prohlídku sklárny a poutního areálu na žďárské Zelené hoře, který je památkou UNESCO. Exkurze podle Vernera skláře někdy trochu zdržují, ale je to podle něj cesta, jak by šlo získat pro obor mladé lidi. Mě třeba taky 'ulovila' exkurze, řekl.

Sklárnu v Karlově vybudoval sklářský výtvarník Jaroslav Svoboda. Protože neměl pokračovatele v rodině, předal před čtyřmi lety provoz huti dlouholetému zaměstnanci a skláři Lukáši Vernerovi. Letos slavíme 30 let od prvního zapálení pece, podotkl Verner.

Z ručně tvarovaného hutního skla skláři vytvářejí mimo jiné vázy, mísy, svícny a lampy. Odběratele mají například ve Velké Británii a Nizozemí. Z Karlova jsou také třeba skleněné kuličky do orloje na náměstí Svobody v Brně, jež se staly turistickým suvenýrem. Z novinového článku, který vyšel nedávno, se skláři dověděli, že od roku 2010, kdy byla časomíra uvedená do provozu, už dodali víc než 10.000 kuliček.

Sklářskou tradici blízko Žďáru nad Sázavou připomíná více míst. Na turistiku je zaměřená malá sklářská huť při penzionu U Hrocha ve Škrdlovicích, tedy v obci, kde se dřív ve velkém vyrábělo hutní sklo. Sklárna byla ve Škrdlovicích založená v roce 1940, podle dostupných údajů skončila před 15 lety. Nynější malá huť funguje v letní sezoně a při některých dalších příležitostech, uvedla destinační společnost Koruna Vysočiny. Studio Glass Doležal ve Škrdlovicích nabízí pobyty s tvůrčími dílnami zaměřenými na sklářskou tvorbu.

Skláři se také příležitostně scházejí v huti Jakub v Tasicích na Havlíčkobrodsku, která je národní kulturní památkou. Pod rukama sklářů vznikají výrobky, které se pak prodávají. Ve sklárně zavřené před dvěma desítkami let se podařilo v malém výrobu obnovit v roce 2016.