Tým v Michiganu minulý měsíc dostal vzorky plazů a obojživelníků, které během své kariéry na Oregon State University nashromáždili nyní již penzionovaní biologové Lynne Houcková a Stevan Arnold. Svým kolegům odkázali lahve s užovkami, vodními hady či mloky uloženými v etanolovém roztoku, jakož i na 30.000 zmrazených vzorků tkáně.

Množstvím materiálu se nyní probírá Greg Schneider, který spravuje sbírku plazů a obojživelníků v muzeu zoologie spadajícím pod Michiganskou univerzitu. Odhaduje, že v nákladu, který dorazil z Oregonu, je kolem 30.000 hadů. To by podle něj rozšířilo jeho katalog na 65.000 až 70.000 beznohých plazů, čímž by muzeum předběhlo Smithsonův institut ve Washingtonu i Americké přírodovědné muzeum v New Yorku.

Jsem si dost jistý, že budeme mít největší sbírku hadů na světě, řekl AP. Jakkoli by jej tato pozice těšila, skutečnou hodnotu nedávného daru vidí ve výzkumných příležitostech. Čím víc věcí máte, tím víc toho můžete udělat, uvedl.

Jako příklad Schneider uvedl význam těchto živočichů, především obojživelníků, coby ukazatelů zdraví životního prostředí. Obojživelníci na rozdíl od lidí dýchají alespoň částečně skrze svou kůži, která je neustále vystavená všemu, co mají ve svém okolí, vysvětloval. Celosvětový vývoj úpadku a deformit obojživelníků by mohl být brzkým varováním, že některé naše ekosystémy, i ty zdánlivě neposkvrněné, jsou ve vážné nerovnováze, pokračoval.

Zmíněné vzorky tkání zase otevírají cestu výzkumu, který by za pomoci nejnovějších metod analýzy DNA mohl přinést lepší pochopení dědičnosti a evolučních mechanismů. Takovéto poznatky mají obrovské využití v medicíně, uvedl biolog Hernán López-Fernández.

Další z badatelů Michiganské univerzity Dan Rabosky zase poukázal na to, že některé z nově získaných lahví obsahují dospělé hady i s jejich čerstvě narozenými mláďaty, což je pro muzea velmi, velmi vzácné. Umožňuje to vědcům pokládat otázky o genetice, které by jinak nebyly možné, dodal.