Úkaz vzniká výrazněji výše než běžná oblačnost, ve výšce asi 85 kilometrů nad Zemí, a to v důsledku nabalování ledu na částice zejména meteorického prachu vysoko v mezosféře. Díky tomu, že je tato oblačnost velice řídká, ve dne ji nespatříme a musíme čekat, až zapadne Slunce, které ji nasvítí zespod v době soumraku nebo rozbřesku, řekl Horálek.

Noční svítící oblaka se nyní mohou objevit mezi 22:00 a půlnocí nebo ráno mezi 02:00 a 04:00, a to vždy na severu, respektive mezi severozápadním a severovýchodním obzorem. Nesvítí vlastním světlem, jejich zář je způsobena rozptylem slunečního světla, které je v inkriminovaných hodinách nasvětluje odspodu. Vypadají jako zářící pavučinky na obloze a někdy mohou nabídnout opravdu majestátní divadlo, uvedl Horálek.

Viditelnost úkazu letos ale podle něj významně ovlivňuje sluneční aktivita, která je vysoká. Vysoké vrstvy zemské atmosféry tedy nemají tak stabilní podmínky pro vznik nočních svítících oblak jako v minulých letech. I tak by se podmínky v těch vrstvách zemské atmosféry, ve kterých se tvoří, tedy ve výšce okolo 85 kilometrů, mohly občas ustálit - zvláště v těch dnech, kdy Slunce neprodukuje erupce naším směrem, doplnil astronom.

Zájemcům, kteří by jev chtěli pozorovat, doporučuje, aby v daných časech sledovali webové kamery. Pokud tuto oblačnost uvidí na snímcích, mohou jít noční svítící oblaka pozorovat ven.