Drtivá většina předmětů jsou podle Galušky originály, které byly v minulosti vystavované jen zcela výjimečně. Výstava má nějakou koncepci. A já jsem ji směřoval na elity Velké Moravy, samozřejmě. Klenotnice Velké Moravy, co jiného než klenoty, a ty vlastnila elitní vrstva tehdejší společnosti. To znamená knížata, velmoži, jejich manželky, ale i děti, řekl Galuška.

Výstava je rozdělena na dvě části. V jedné si lze prohlédnout typické předměty pro velkomoravského velmože, kupříkladu opasková kování nebo zdobené dýky, meče, sekery a ostruhy, které symbolizovaly jejich postavení. Ve druhé jsou prezentovány předměty typické pro ženy, mezi nimi zlaté a stříbrné náušnice nebo náhrdelníky. Moje snaha byla dát sem celé nálezové hrobové celky, uvedl Galuška.

Historická cena vystavených předmětů je podle něj nevyčíslitelná. Pocházejí z několika významných velkomoravských lokalit, například ze Starého Města, Uherského Hradiště-Sadů, Modré, Mikulčic nebo Pohanska u Břeclavi. V centrální vitríně návštěvníci uvidí i zvon ze slovenské Bojné. Nálezy doplňují antropologické rekonstrukce naznačují možnou podobu členů vládnoucího rodu Mojmírovců. Zasazené jsou do panoramatických scén, které zachycují důležité momenty vzniku a existence moravského státu.

Klenotnice rozšířila expozice v Archeoskanzenu Modrá, který se nachází v místě původního velkomoravského osídlení. Napodobuje slovanské opevněné sídliště z doby Velké Moravy, v provozu je 20 let. Doba ukázala, že je nezbytné ukázat návštěvníkům nejen to, jak Velkomoravané žili v 9. století, ale i jejich krásné šperky, řekl dnes ČTK starosta Modré Miroslav Kovářík (BEZPP, za Pro Modrou společně), který vybudování Klenotnice inicioval.

Umění Velké Moravy považuje za jedinečné. My se obdivujeme královským šperkům, přemyslovským šperkům a podobně, které jsou mohutné, krásné. Ale umělecké zpracování Velké Moravy je na neskutečné výši. Je to něco, co se teprve teď snažíme rozluštit, snažíme se přijít na ty technologie. A jemnost velkomoravských šperků je unikátem v rámci celé Evropy, doplnil Kovářík.

Hlavní část stavby stála téměř 52,4 milionu korun. Z toho 38,5 milionu pokryla dotace z evropských fondů, osm milionů činil příspěvek Zlínského kraje a přes 2,3 milionu uvolnil stát. Zbývající část financovala obec, která pořádá i sbírku na výrobu vědeckých replik šperků a okras. Celkové náklady po dokončení vybavení a navazujících technologií odhadl starosta na 70 milionů korun.