Do takzvaného přísluní, což je nejbližší místo na dráze vesmírného tělesa kolem Slunce, se kometa 12P/Pons-Brooks dostane 21. dubna. Výbuchy v jejím tělese jsou kryovulkanické, při kterých se na rozdíl od horké sopečné aktivity na povrch dostává chladná hmota. O mohutnosti těchto výbuchů svědčí například zjasnění z 20. července 2023, kdy bylo do okolí jádra komety vyvrženo asi deset miliard kilogramů materiálu, uvedla Česká astronomická společnost. Snímek komety v souhvězdí Labutě, vyfocený Janem Beránkem z Amsterodamu, získal v únoru titul Česká astrofotografie měsíce.

Kometa je podle astronomů skvělou příležitostí i pro amatérské fotografy. Ke kvalitnímu zachycení potřebují prostor mimo města s tmavou oblohou, nerušený výhled od západu k severozápadu a stativ. Velmi fotogenická by měla být 8. a 22. března, mimořádně lákavou příležitostí pro astrofotografy bude 10. dubna ve večerních hodinách průlet komety při pohledu na oblohu blízko Měsíce a planet Jupiter a Uran, uvedl na webu Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě.

Kometu objevil 12. července 1812 francouzský astronom Jean-Luis Pons. Druhá polovina jejího označení nese jméno britského astronoma Williama Roberta Brookse, který kometu zaznamenal 2. září 1883 a zjistil, že jde o kometu popsanou Ponsem. Tato pozorování ovšem nebyla úplně první. Průlet komety sledovali například v Číně v roce 1385 v období dynastie Ming, v lednu 1454 ji zaznamenal italský astronom, kartograf a matematik Paolo dal Pozzo Toscanelli.