Podle Vinopala období pandemie covidu-19 změnilo vnímání všech sociálních aspektů hospod. Češi víc než dříve považují hospody za místa, kde se mohou odreagovat od každodenních starostí, popovídat si s přáteli, najít nové přátele, ale také si dohodnout sousedskou výpomoc nebo malý obchod.

Češi cítí, že jsou hospody důležitým místem pro setkávání i pro pořádání kulturních akcí a bohatý společenský život, řekl Vinopal. Potvrzují to podle něj výsledky výzkumu, který AV ČR provádí od roku 2004. Loni se ho zúčastnilo 985 lidí ve věku od 15 let.

Zatímco v roce 2019 necelých 80 procent lidí vnímalo hospody jako místo, kde mohou domlouvat sousedské výpomoci nebo prodeje, loni to uvedlo 84 procent z nich. Zvýšil se i počet lidí, kteří považují hospody za důležité místo pro vytváření známostí a kontaktů. V roce 2019 si to myslelo 71 procent respondentů, loni 85 procent. Zároveň ubyl počet Čechů, kteří si myslí, že hospody odvádějí rodiče od rodin. V roce 2019 to tvrdilo 45 procent respondentů, loni 39 procent.

Z výzkumu také vyplývá, že restaurační zařízení více navštěvují muži, a to třináctkrát za měsíc, ženy devětkrát. V roce 2023 chodilo do hospod nebo restaurací 92 procent mužů, předloni 85. Návštěvnost vzrostla také u žen, předloni jich restaurace navštěvovalo 81 procent, loni o šest procentních bodů více.

Nejoblíbenějším typem zařízení jsou u mužů hospody a pivnice, restaurace s českou kuchyní řadí na druhé místo. Alespoň někdy zajde do hospody 83 procent mužů. Naopak ženy nejčastěji navštěvují cukrárny, následně restaurace. Do hospody alespoň někdy zajde zhruba polovina žen. Vinopal tvrdí, že od roku 2004 téměř vymizel pohled na hospodu jako čistě mužské prostředí.

Celkově pak trendy vnímání hospod korespondují s vývojem pohostinských zařízení jako takových, doplnil Vinopal. Hospody se podle něj přizpůsobují poptávce a vytvářejí stále příjemnější prostředí, nabízejí zajímavější gastronomii nebo rozšiřují nabídky nápojů. Postupně ubývají negativní konotace obecně spojované s hospodami a návštěvníci je vnímají celkově přívětivěji, uvedl sociolog.

V porovnání loňského roku a roku 2011 uvedlo o 17 procent lidí méně, že si hospodu spojují se zakouřeným prostředím. S alkoholismem a kažením morálky mělo v roce 2011 spojené hospody deset procent Čechů, loni to byla tři procenta. Nejčastější odpovědí na otázku co se vám vybaví, když se řekne česká hospoda? bylo loni pivo. Zmínilo ho 73 procent Čechů, o šest procent více než v roce 2019. Častými odpovědmi byly v loňském roce také zábava, dobrá nálada, společenský a kulturní život.

Češi vnímají posun úrovně a kvality hospod, chodí do nich rádi a rozhodně je nepovažují za nějaký přežitek doby. Hospody jsou jedním ze středobodů sociálního života v komunitě a často i jediným místem v dané lokalitě vhodným pro setkávání, řekl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Funkce a role hospod v české společnosti:

Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR

Poznámka: zahrnuje procento lidí, kteří s výroky rozhodně nebo spíše souhlasí